Interiér, který zde lidé znali od počátku sedmdesátých let dvacátého století, nahradila nová dlažba, která nejvíce odpovídá podlahovým krytinám v období baroka, kdy se zámek dočkal velké opravy. Proto bylo pravděpodobné, že v minulosti tato dlažba kryla podlahy v přízemí zámku.

„Tento předpoklad potvrdila archeologická sonda, kterou loni v lednu udělali pracovníci karlovarského muzea Jiří Klsák a Jan Tajer. Zvolena byla tak, aby se po jejím otevření a vybrání násypu objevilo rozhraní vnitřního líce věže a přisedlé klenby,“ sdělila ředitelka sokolovského muzea Jitka Petránková.

Po konzultaci s Národním památkovým ústavem v Lokti vybralo muzeum cihlovou dlažbu bez povrchové úpravy glazurou.

„Podlaha se zde vyměnila zcela kompletně. Cihlovou dlažbu, kterou zde nyní máme, mohou lidé ještě vidět na některých hradech a zámcích,“ poznamenala historička Romana Beranová.

Kromě podlahy odborníci sáhli i na zdivo. Restaurátorský průzkum stěn měla na starost akademická malířka Kateřina Kubátová. Ta zde provedla přibližně dvacet tři sond. V některých částech nalezla fragmenty nástěnných vápenných maleb.

A co bylo důvodem k tak důkladné úpravě?

„Po více jak třiceti letech používání se na dlažbě, dřevěných schodech či dveřích začaly projevovat stopy opotřebení. A protože ani osvětlení výstavních prostor nebylo vyhovující, bylo rozhodnuto o generální opravě,“ vysvětlila ředitelka. Dále je zde nová elektroinstalace, světla, rozvody tepla či výmalba. „Pro rekonstrukci jsme se rozhodli, abychom návštěvníkům zvýšili komfort a estetický vjem při návštěvě muzejních výstav,“ doplnila Petránková.

Celkové náklady projektu se vyšplhaly na zhruba 1,17 milionu korun. Rekonstrukci zaplatil ze svého rozpočtu Krajský úřad Karlovarského kraje.