Končí jedna éra v činnosti Horské služby Krušné hory.

„Odchod neberu jako tragédii. Je to ale trochu smutné loučení,“ komentoval změnu ve vedení krušnohorských záchranářů odstupující náčelník Rudolf Chlad. „Nerad bych ale viděl, aby na horách pomáhali důchodci. Věřím, že Miroslav Güttner bude plnohodnotným nástupcem. Jsem přesvědčený, že veřejnost vůbec nezaznamená, že nějaký Chlad odešel,“ doplnil třiašedesátiletý záchranář.

Chladův čtyřiačtyřicetiletý nástupce začal jako dobrovolník pracovat u Horské služby před třinácti lety. Jako profesionál pak na horách zasahuje čtyři roky. „Mezi lidmi je vžitý mýtus o tom, že Horská služba je na horách kvůli sjezdovkám. To je ale omyl. Prioritou práce záchranářů je volný terén,“ řekl Güttner.

„Volný terén je daleko rizikovější. Na sjezdovce se vždy najde někdo, kdo zraněného alespoň odtáhne stranou. Běžkař ve volném terénu ovšem často takovou možnost nemá,“ přizvukoval mu Chlad.

Ačkoliv už Rudolf Chlad nebude aktivně pracovat jako záchranář, řady Horské služby definitivně opustit nechce. „Celý můj život je spjatý s horami. Bydlím na Božím Daru, takže budu kdykoliv k dispozici,“ řekl Chlad. „Doufám, že Ruda na Horskou službu nezanevře! Když budeme mít problém, rádi se obrátíme s prosbou o pomoc na starší a zkušenější,“ podotkl Güttner.

Horským záchranářům stále chybí zákon o Horské službě. „Jsme zmiňovaní v zákoně o civilním letectví, ale jen jako jakýsi přílepek. Zákon o Horské službě jako takový jsem se snažil protlačit už před rokem 1989. Nejblíže ke schválení byl v okamžiku, kdy se dostal v parlamentu do druhého čtení. Bohužel ale neprošel,“ posteskl si Rudolf Chlad.

Podle Chladových slov by to nemusel být dlouhý zákon. „Představoval bych si ho tak na dvě stránky formátu A4. Máme zájem na tom stanovit pravidla hry. Situaci na horách přirovnávám k silničnímu provozu. Tam jsou pravidla jasně daná. Na horách bohužel stále ne. Zákon bychom si ale zasloužili. Už jenom kvůli tomu, že ročně horští záchranáři pomohou přibližně osmi tisícům lidí v nesnázích,“ doplnil odstupující náčelník.

Před rokem 1990 pomáhalo v Krušných horách lidem v nouzi na 160 záchranářů. Dnes je jejich počet přibližně 60. „Výrazně se ale zlepšila technika, kterou disponují. Dříve jsme na pomoc vyráželi s kanadskými saněmi a na lyžích. Dnes může být záchranář na místě potřeby díky sněžným skútrům a rolbám podstatně dříve,“ komentoval situaci Chlad.

Na otázku, jak si čeští záchranáři stojí v porovnání s kolegy z německého Bergwachtu, odstupující náčelník odpověděl: „Jsme na tom lépe. Bergwacht pracuje na bázi dobrovolnosti. Jeho členové si musejí část své výstroje kupovat z vlastních peněz. Česká Horská služba na tom ale není špatně ani v porovnání s jinými státy. Byl jsem na světovém kongresu horských služeb. Na základě poznatků mohu říci, že máme podmínky srovnatelné s vyspělými státy,“ dodal Chlad.