Přestože si muži stále stěžují na to, že zákony jsou při rozvodech na ně příliš tvrdé, zapomínají, že je jejich zákonnou povinností se starat i nadále o své nezaopatřené děti. A to i přes to, že zůstávají v péči ´protistrany´.

„Bylo to hrozné. S manželem jsme se rozvedli po osmnácti letech manželství. Měli jsme dvě nezaopatřené děti, které jsem dostala do péče já. Manžel mi dokonce před rozvodem řekl, že na výchovu našich dětí psychicky ´nemá´, a proto že bude lepší, když se o ně budu starat já. Jeho podíl z bytu jsem mu přitom musela vyplatit, jakoby jemu patřila polovina a mně s dětmi také polovina,“ stěžuje si Lída M. z Karlových Varů.

Podle jejího názoru není v tomto směru zákon právě spravedlivý.

„Výživné začal exmanžel platit ze začátku sice nízké, ale platil je poctivě. Po dvou letech ho to však omrzelo. Nyní mi dluží peníze za čtyři roky a já jsem z toho dost zoufalá. Vymáhání dluhu na výživném je na dlouhé lokte a děti potřebují své bez ohledu na současné okolnosti. Kdybych neměla rodiče, půjdeme na sociálku nebo po žebrotě,“ dodává samoživitelka.

Podobně jsou na tom tisíce dalších žen po celé republice. Jen od ledna do konce dubna letošního roku řešili v Karlových Varech policisté jedenačtyřicet podobných případů zanedbání povinné výživy a všechny kauzy byly nakonec objasněny.

Matkám pomáhá i radnice v hmotné nouzi příspěvkem na živobytí. Ten dostanou, když nemají dostatečný příjem.

Silvie Risová

Vymáhání výživného prý bude jednodušší

Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu několika zákonů týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.

„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině. Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.

Lhůta samozřejmě závisí na tom, jestli je dítě v tomto věku prokazatelně nezaopatřené.

Další výhodou novelizace by mělo být osvobození od soudních poplatků při rozšířené pomoci soudu.

O návrhu poslanců Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky se začalo intenzivně jednat v listopadu loňského roku, byl několikrát pozměněn a nakonec 7. května přijat.

Jedním z návrhů, které ale Poslaneckou sněmovnou neprošly, byl návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové na takzvané státní alimenty. Výživné měl vyplácet stát, a zpětně ho vymáhat po dlužnících. Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to odmítl s tím, že by návrh jen nahrával dlužníkům, kteří by se začali spoléhat na to, že jejich povinnosti vyřeší stát. Čurdová se ale nevzdává a v září letošního roku znovu zkusí návrh prosadit.

Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba 1600 korun. Částka závisí na mzdě plátce výživného, na věku dítěte a na jeho zájmech a jasných potřebách. Výživné platí převážně muži.

Zdenka Dvořáková

Rozvody - infografika