Velký rozruch způsobila mezi lidmi zemětřesení, která v průběhu téměř celého října otřásala Chebskem. Také v prosinci se zde však zem zachvěla. Zatím poslední silný otřes seismologové zaznamenali 28. října letošního roku. Jeho síla, neboli magnitudo, mělo 4,1 stupně Richterovy stupnice. Nyní by odborníci chtěli sehnat finance na vybudování hlubokého vrtu, pomocí kterého by byli schopni lépe porozumět dějům probíhajícím hluboko pod Chebskou pánví. Především chtějí přijít na to, jak přesně zemětřesení u Nového Kostela vznikají.

„O takovém experimentu již několik let uvažujeme,“ informoval seismolog z Geofyzikálního ústavu v Praze RNDr. Aleš Špičák. Vědci mají v plánu uskutečnit vrt v blízkosti Nového Kostela, kde jsou epicentra zemětřesení z letošního roku i z předchozích let. „Vrt by měl být právě zde. Chtěli bychom se dostat do hloubky alespoň 2–3 kilometrů, nejlépe však do pěti kilometrů,“ upřesnil Aleš Špičák. Přibližně v této hloubce totiž dochází k nejmělčím pozorovaným slabým zemětřesením.

Pokud by se vrt podařilo vybudovat, mohli by z něj seismologové odebrat horninové vzorky. „Především bychom však chtěli v té hloubce ve vrtu vybudovat stálou observatoř, která by umožňovala průběžně měřit některé fyzikální parametry, například tlak okolních hornin a teplotu vody, a také změny chemického složení podzemních vod,“ upřesnil Aleš Špičák. Observatoř by samozřejmě obsahovala seismickou stanici. Největší otazník visí nad financováním vrtu, neboť se jedná o nesmírně nákladnou výzkumnou metodu.

„Co se týče financí, tak tam to závisí na tom, na jakou hloubku bychom si chtěli troufnout. Nejnižší částka, kterou bychom potřebovali, se pohybuje kolem 70 milionů korun,“ pověděl Špičák. Tyto peníze by však nemohly všechny být pouze na vrtání. Před celou akcí by se musela daná oblast prověřit takzvanou metodou reflexní seismiky. „Cenu této metody odhaduji na 10–15 milionů korun,“ uvedl Aleš Špičák. Reflexní seismika umožňuje poznat velmi detailně stavbu svrchní zemské kůry. Provádět hluboké vrtání bez takových znalostí je podle seismologů velmi riskantní. Zanedbání reflexní seismiky vede k technickým komplikacím při vrtání. „Se zbývajícími 60 miliony korun bychom se mohli dostat do hloubky přes 2 kilometry a observatoř tam založit,“ sdělil Špičák.

Všechny své plány konzultují odborníci z Geofyzikálního ústavu s vědci ze zahraničí. „Několikrát jsme projekt projednávali na mezinárodních vědeckých setkáních, kde je o něj velký zájem. Úspěšné provedení hlubokého vrtu u Nového Kostela by navíc posloužilo jako metodický příklad, jak takové speciální práce v České republice technicky realizovat, například při tvoření vrtů pro případné využití geotermální energie,“ doplnil Aleš Špičák.

Lidé se na tuto věc dívají pozitivně. „Asi by to bylo dobré, kdyby se tam vrt uskutečnil,“ řekl Petr Němec z Chebu. „Aspoň bychom lépe věděli, jak jsme zemětřesením ohroženi,“ dodal.

Ačkoliv se na Chebsku poslední větší zemětřesení odehrálo na konci října, v průběhu listopadu i prosince se v regionu objevilo několik slabších zemětřesení. Ta však jsou podle odborníků zanedbatelná. „Momentálně bych řekl, že zemětřesení ustává,“ řekl seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze. „Občas se sice objeví otřesy o síle například dvou stupňů Richterovy stupnice, ale jsou to slabé hodnoty,“ doplnil.

Odborníci se nicméně domnívají, že by se zemětřesení mohlo ještě opakovat, ale zřejmě až za čtyři nebo pět měsíců.