Bouřlivé pondělní zastupitelstvo a následný článek popisující dohady o prodeji pozemků na stavbu skiareálu v Perninku, uveřejněný ve středu 18. března v našem Deníku, vyvolal reakce. Ty nám zaslal podnikatel a syn starostky Jan Tůma, i zastupitel Rudolf Holý, který reaguje na vyjádření starostky Perninku Jitky Tůmové.
Jan Tůma (zájemce o pozemky, Pernink)
Vzhledem k tomu, že se v médiích objevilo moje jméno v souvislosti s odprodejem pozemku určeného k výstavbě lyžařského areálu v obci Pernink, nemohu jinak, než uvést na pravou míru několik skutečností. Jsem syn paní starostky a nemohu za to, že jím jsem. Tak jako nemohou synové pana prezidenta za to, že se jim narodili. Žádný syn ani dcera nemohou za to, jaké mají rodiče. Nicméně jsem syn, který miluje své rodiče, a je jim vděčný za vzdělání, které mu umožnili. Jsem také pracovitý a mám možná na svůj věk jiné vize a plány, než jiní moji vrstevníci. Proto jsem se se svým kamarádem, se kterým jsem studoval, chtěl pustit do výstavby skiareálu v Perninku. Do té doby, než jsme o něj projevili zájem, nikdo jiný se po roky ani nezmínil,že by chtěl něco podobného na tomto místě vytvořit. Obec získala tento pozemek za nemalé finanční prostředky s tím, že zde bude areál vybudován.
Takže za prvé skiareály jsou v Perninku tři: Vila, Velflink a Nad nádražím. Skiareál Vila získal pan Rudolf Holý, který je zastupitelem v obci Pernink již řadu let, za zcela jiných podmínek, a také vzhledem k tomu, že byl zastupitelem, tak si tyto podmínky zajistil svou účastí při rozhodování. Tento areál v současné době prodává. Jeden ze zastupitelů navrhl pronájem 30,- Kč za metrů čtverečních a rok, což představuje 1.500.000 korun za rok, to je tedy suma, kterou mohla obec získat do svého rozpočtu. Trochu jiné podmínky, že?
A dnes pan Holý tvrdí, že má ten kopec rád, jak prohlásil. Já také, ale každý trochu jinak.
Má se budovat skiareál na Školní louce, kde obec ještě nezískala pozemek, přesto na zasedání v prosinci loňského roku zastupitelstvo rozhodlo o jeho budoucím prodeji majitelům skiareálu Velflink, viz usnesení zastupitelstva obce, a to také za zcela jiných podmínek, bez diskuse a hádek.
Reaguji také na výroky paní ředitelky domova seniorů Jiřiny Hlavanové, která nás při jednání několikrát nazvala diletanty, přičemž ona sama je člověk, který řídí tento domov, jenž hospodaří s ročním rozpočtem vyšším, než je rozpočet této obce a kde se počet ubytovaných klientů téměř rovná počtu zaměstnanců. Také poukázala na to, že by uměla tento pozemek lépe využít pro seniory i pro veřejnost, bohužel však neřekla jak, za kolik a za čí peníze. Domov seniorů je financován z peněz daňových poplatníků a ubytovaných seniorů.
Mé svědomí je čisté. Chtěl bych v Perninku žít, neboť se mi tu líbí, také investovat peníze, které jsem si poctivě vydělal, a nebo také mohu jít investovat jinam tam, kde jsou vstřícnější lidé, kterým nevadí, že jsem syn, jehož maminka je starostkou obce.
Rudolf Holý (zastupitel a provozovatel skiareálu)
Chtěl bych reagovat na větu, že samotné jednání zastupitele připadalo starostce Jitce Tůmové jako konkurenční boj. S tímto nesouhlasím. Ano — jsem provozovatelem lyžařského areálu v Perninku a jsem také zastupitelem obce. I při tomto jednání, kdy jsme měli odsouhlasit prodej velice lukrativní parcely v centru obce, jsem jednal jako zastupitel a spoluobčan.
Před měsícem jsem zvedl ruku pro odprodej jiného pozemku na vybudování v pořadí již čtvrtého lyžařského areálu v Perninku. Souhlasil jsem především ze dvou důvodů, že žadatel je zkušený podnikatel, který v tomto oboru dlouhodobě podniká a investoval do podnikání v obci nemalou částku finančních prostředků, a že lyžařský areál bude vybudován na okraji Perninku, nebude přímo ovlivňovat život v centru.
Sdílím a akceptuji názory místních občanů, že již nechtějí více skiareálů, zvláště uvnitř obce. Respektuji vyjádření ředitelky místního domu pro seniory, která hájí své klienty a navrhuje i další využití parcely.
Ve svém článku starostka kritizovala, že byla vyloučena z projednávání a rozhodování v této věci (střet zájmů) a že muselo dojít ke změně.
Domnívám se, že toto měla učinit sama, aniž by žádala souhlas zastupitelstva.
Ostatně bylo jí to jasně řečeno z řad místních. Zastupitelstvu se nelíbilo, že záměr prodeje byl vyvěšen bez upozornění — není to povinností starostky — v tomto případě by to bylo namístě. Parcela, o kterou se jedná, je strategickým místem v obci a jistě si zaslouží co nejlepší využití v zájmu obce — např. rozčlenit ji na bytovou zástavbu a klidovou zónu… Určitě je třeba více myslet do budoucna.
Než jsme se rozhodli hlasovat, zajímaly nás názory občanů. Dali nám jasně najevo, co si o tom myslí, a někteří svůj postoj přišli vyjádřit na jednání.
I přesto, že žadatelé si před jednáním některé členy zastupitelstva pozvali k „pohovoru“, zvítězil nakonec zdravý rozum. Děkuji tímto perninským občanům.