Podvečerní bouře byla v pátek 8. května provázena nejen silným větrem, ale podle svědectví spolupracovníka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Rudolfa Kovaříka ze Šindelové i kroupami o průměru až tři centimetry. Obdobné projevy měly toho dne i další bouřky na území Německa. Nad Českou republikou byly podmínky pro vývoj intenzivních bouří méně příznivé, i tak ale museli hasiči v některých krajích odstraňovat popadané stromy.

K atraktivnosti průběhu počasí nad Krušnými horami tentokrát přispěly záběry jedné z webových kamer ČHMÚ umístěné na stanici Rudolfa Kovaříka v Šindelové. „Snímek i animaci ihned převzala média. Bohužel často s přívlastkem tornádo nebo minitornádo s húlavou,“ řekl Jan Sulan z ČHMÚ. „Pojem húlava označuje náhlé zvýšení rychlosti větru, značně nárazovitého a často výrazně měnícího směr. Tento větrný poryv provází bouřkovou nebo přeháňkovou oblačnost lokálního měřítka nebo celý pás oblačnosti dlouhý desítky kilometrů. V horském terénu může vzhledem k omezenému výhledu překvapit a tím pádem vypadat hrozivěji než ve volné krajině,“ vysvětluje Sulan.

Vznik húlavy je podle jeho slov podmíněn celkovým stavem atmosféry, zejména pak zesíleným průměrným prouděním v jejích spodních vrstvách. „Vlivem turbulence vyvolané třeba nerovnostmi terénu se na spodním okraji typického oblačného pásu mohou tvořit výběžky připomínající rotující oblačný vír typu tornáda. Většinou se jedná jen o nestabilní úkaz,“ pokračoval.

Húlava jako taková není podle odborníků nijak výjimečný jev. Bouřky v rámci regionu může provázet několikrát do roka.

„Tornáda jsou u nás vzácnější, jejich dokumentace na internetu ČHMÚ však dokládá, že se s nimi setkat můžeme. Vznikají častěji za jiných okolností než húlavy a rozhodně si nezaslouží předponu „mini“, jakou jim občas média přiznávají. Termín minitornádo byl převzat jako překlad ze zpráv z Francie, kde se nesprávně používá pro označení tornáda slabé intenzity,“ dodal Sulan.