Archeologové chtějí hradiště na stolové hoře Vladař u Žlutic navrhnout k zápisu za národní kulturní památku a uvažují i o zařazení této jedinečné lokality na seznam památek UNESCO.

To je základní informace, která vzešla z tiskové konference ve čtvrtek na Archeologickém ústavu AV v Praze z úst zástupce této instituce Martina Tomáška.

Svolána byla kvůli nedávným informacím v médiích, kdy se k unikátnímu objevu dřevěných konstrukcí, jejichž stáří se odhaduje na dva a půl tisíce let, jednostranně „přihlásil“ jeden z členů katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, proti čemuž se ohradily zbývající badatelské týmy z Karlových Varů (Karlovarské muzeum a občanské sdružení Vladař) i Prahy (Archeologický ústav AV ČR).

Jak vyplynulo z prohlášení účastníků tiskové konference, o žádný rozkol v mezioborovém badatelském týmu se však nejedná.

„Šlo o nešťastné vyjádření jednotlivce, spolupracujeme jako tým velmi dobře už několik let a hodláme v této spolupráci pokračovat i v budoucnu,“ řekl pražský archeobotanik Petr Pokorný.

Tisková zpráva, kterou novináři obdrželi, zároveň přiznává primát objevu Karlovarskému muzeu a občanskému sdružení Vladař.

„Pro nás je prvořadým partnerem Karlovarské muzeum. Společně se pak podílíme na výzkumu Vladaře i s plzeňskou katedrou archeologie a pražským archeologickým ústavem. Dohromady systematicky bádáme na Vladaři od roku 2003 k všeobecné spokojenosti. Výroky jednoho člena plzeňského týmu nás sice zamrzely, ale nemohou narušit jinak naše velmi dobré a korektní vztahy,“ řekl k přestřelce v médiích Petr Zahradníček z občanského sdružení Vladař.

Podle Zahradníčka upozornil na možné dřevěné konstrukce v blízkosti rybníčku na předhradí Vladaře muž, který zde v osmdesátých letech minulého století rybníček mechanizací rozšiřoval pro potřebu blízkého dětského tábora.

„Dříve tu byl mokřad s prameništěm,“ konstatoval vedoucí výzkumu na Vladaři, pražský archeolog Miloslav Chytráček.

A v čem je objev zachovalých dřev na předhradí Vladaře tak významný? „Především v tom, že se vůbec zachovalo. Způsobilo to vlhké podmáčené prostředí a zakonzervování v jílovém podloží,“ řekl archeobotanik Petr Pokorný.

Archeologové chtějí dále nedestruktivními metodami zjistit rozsah unikátních dřevěných konstrukcí, o jejichž významu zatím pouze spekulují.

„Provedli jsme dvě různá geofyzikální měření jejichž výsledky chceme nyní porovnat,“ poznamenal k současným aktivitám Jiří Klsák z Karlovarského muzea a dodal že práce v terénu jsou v této chvíli zastaveny.

Důvodem je mimo jiné snaha o získání společného grantu a úsilí o prohlášení lokality Národní kulturní památkou.

„Cílem je zachovat do budoucnosti významnou část historické kulturní krajiny této části západních Čech, jejíž význam dle našeho názoru daleko přesahuje české hranice,“ stojí ve společném tiskovém komuniké.

Stručná historie badatelských aktivit na hradišti Vladař

Stolová hora Vladař přitahovala pozornost již za dob Václava Hájka z Libočan v jehož kronice je zmíněna. V polovině 19. století již bylo známo, že se jedná o významné pravěké hradiště a na konci 19. století byl poprvé popsán průběh opevnění. Od počátku padesátých let přicházeli na lokalitu archeologové – ať už kvůli povrchovým sběrům, nebo aby prováděli drobné sondáže. Pozornost byla věnována především systému opevnění. Od osmdesátých let byly pokládány drobné zjišťovací sondy, které postupně pomáhaly rozpoznat její stáří.

Hradiště bylo vybudováno a obýváno především v období halštatu a laténu (cca 650 př.n.l. až přelom nového letopočtu), ačkoliv nejstarší nálezy pocházejí pravděpodobně již z doby mezolitu (8 tisíc – 5,5 př.n.l.).

Nová etapa výzkumu nastává po roce 2000. V roce 2001 vzniká občanské sdružení Vladař, které si klade za jeden z hlavních cílů aktivizovat zájem odborných institucí k systematickému výzkumu hradiště Vladař.

V letech 2002–2006 Archeologický ústav v Praze zpracoval grantový projekt financovaný Grantovou agenturou AV ČR, který přinesl překvapivé poznatky například o vývoji vegetace a intenzitě antropogenních zásahů na stolové hoře Vladař. V roce 2003 Archeologický ústav v Praze ve spolupráci s plzeňskou katedrou archeologie, Krajským muzeem Karlovy Vary a občanským sdružením Vladař uskutečnilo náročný výzkum již dříve poškozené obvodové hradby akropole. Téhož roku byly získány první informace o statigrafii a charakteru výplně oválné vodní nádrže ležící uprostřed akropole. Součástí sezónních prací v létě 2004 se stal paleoenvironmentální výzkum sedimentů umělé vodní nádrže na akropoli.

Vloni Krajské karlovarské muzeum se svými spolupracovníky s OS Vladař položilo na břehu rybníčku v předhradí zjišťovací sondu za účelem ověření zpráv o dřevěných konstrukcích. Existence tajemných dřev, jejichž význam není znám, se potvrdila.

Výše uvedený mezioborový tým v současné době hledá finanční podporu pro pokračování projektu na Vladaři.