Zemětřesení zatím dosáhlo nejvyšší síly 4,3 stupně Richterovy stupnice. Toto měření, které znázorňuje sílu celkové uvolněné energie, však není pro uplatnění pojistné události rozhodující. Tím je totiž mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení, kterou geofyzici nazývají MSK–64.

„Zemětřesením, které lze uplatnit v pojistné události, se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň šestého stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení,“ uvedl mluvčí České pojišťovny Václav Bálek s tím, že všichni ti klienti, kteří smlouvu s pojišťovnou podepsali, jsou s touto podmínkou srozuměni.

MSK – 64 udává sílu vodorovného zrychlení na povrchu. Ta se může na různých místech lišit, a to kvůli účinkům zemětřesení. Hodnota na Richterově stupnici se tak nemusí s MSK–64 shodovat. Jak vysvětlil Jan Zedník z geofyzikálního ústavu, odborníci o MSK–64 raději veřejnost neinformují, protože by lidé mohli být ze dvou různých hodnot zmateni. „V roce 1985 dosáhlo zemětřesení na Chebsku hodnoty 7 MSK–64. To ale neznamená, že to bylo sedm stupňů na Richterově škále. Kdyby to tak bylo, padaly by domy,“ vysvětlil.

Podle Zedníka ale v tuto chvíli zatím není možné říci, jakou silou na stupnici MSK–64 zemětřesení na Karlovarsku udeřilo.

„Zjistit tuto hodnotu je trochu složitější. To se totiž dělá formou dotazníků zaslaných lidem, kteří v nich popíší účinky zemětřesení, jež sami zažili. Z těchto údajů se až pak sestaví mapa účinků. Na zpracování ale nyní nemáme čas, protože jsme zahlceni stovkami příspěvků od lidí,“ dodal Zedník s tím, že bližší informace naleznou zájemci na internetových stránkách Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.