Jezdím do jáchymovských lázní už řadu let a nedám na ně dopustit. Vysoká úroveň všech léčebných procedur je samozřejmostí, stejně jako kvalita ubytování a stravování. Přesto, že se stále více prosazuje komerce, je zde stále také spousta pacientů z nízkopříjmové vrstvy obyvatel a nikdo z nich není v ničem zkrácen, užívá si vysoký standard léčby i dalších služeb.

Mne vždy těšil v lázních i kulturní a společenský život – seznamování se zajímavými lidmi. Potkávám je všude. Při skupinovém cvičení, čekání na masáž, v jídelně, na procházce, v knihovně při půjčování knih, v koncertním sále, při tanečním večeru… Rádi se ženou tančíme a každý rok poznáváme při tanci pozoruhodné lidi.

Přibližně před rokem jsme si šli poslechnout do Paláce cimbálovku ze Slovácka. Když jsem zjistil, že jsou to šohaji z mých rodných Dubňan, byl jsem na vrcholu nadšení. Hráli fantasticky, plný sál často aplaudoval a když se začalo hrát k tanci, bylo na co hledět. Pyšně jsem předvedl několik „cifer“, které jsem z části okoukal, zčásti si vymyslel, sklidil jsem i potlesk, ale pak jsem byl zastíněn jako měsíc při zatmění.

Na parketu se objevila dvojice pokročilejšího středního věku a to co předváděla, to byl zážitek. Ty pohybové kreace nedovedu nikam zařadit. Elegantní pohyb všemi částmi těla, v rytmu i v synkopách – prožívání hudby každým nervem a každým svalem – pohybová báseň. Ona tančila a zářila, on jí nesměle „přiznával“ jako kontry v cimbálovce primáši. A bylo to úchvatné, byl to estetický zážitek na hodně dlouhou dobu. Se ženou jsme jim šli vyjádřit obdiv, seznámili jsme se a nevěřili jsme svým uším. Soudci nejvyššího soudu, nejhustší smetana naší společnosti. Tam – skromní a nenápadní lidé, kteří přijeli do Jáchymova načerpat nové síly. Na chvíli vystoupili z pracovního rychlíku.

I tuto zimu, před Vánocemi, jsme byli se ženou v Jáchymově a opět jsme se šli rozptýlit na taneční parket, tentokrát to byla „country and western musik“. Tanečníci tančili jak kdo uměl, ale i tentokrát se na parketu objevili mistři svého druhu a bylo na co koukat. A ani nevím jak se to stalo, najednou nás sedělo asi deset kolem stolu a zpívalo se. A další den už jsme v jídelně slyšeli jak „ti to tam roztáčeli“ a „jak krásně jste zpívali“…

Krásné koncerty klasické i zábavné hudby, přednášky a besedy (jednu, na téma „Láska a manželství“ jsem si dovolil přiřadit do programu), občasné procházky v běžeckých stopách, na běžkách, v oblasti Božího Daru, to vše a ještě mnohé…jsme prožili ve volném čase v Jáchymově. Příště – další zážitky z Jáchymova, někdy stěží uvěřitelné.

Josef Bubeník z Mariánských Lázní – Rájova