Snad největší škody způsobené vichřicí Emmou, která se téměř za rok po orkánu Kyrill přehnala přes západní Čechy, evidují karlovarské Lázeňské lesy. Jejich ředitel Evžen Krejčí je přirovnal k podobným, které zůstaly po Kyrillovi. „Je to téměř stejné jako loni. Polomů je asi o jednu třetinu méně. Odhaduji, že je popadáno asi tak deset až dvanáct tisíc kubíků dřeva,“ konstatoval.

Podle něho je nejhorší situace v okolí karlovarské čtvrti Drahovice. Vítr ani tentokrát neušetřil prostranství kolem Goethovy vyhlídky.

„Dobře na tom není myslivecká střelnice Hubertus, kde před ní leží na cestě několik stromů, polomy jsou i kolem Penny, hřbitova a drahovické zahrádkářské kolonie,“ informoval Krejčí. Zdaleka nejhůře je na tom podle něho Goethova vyhlídka. „Půlka kalamity připadá právě na toto místo,“ upřesnil ředitel Lázeňských lesů s tím, že právě v těchto dnech vyčistili les po orkánu Kyrill.

Krejčí odhaduje, že škody po Emmě dosáhnou desítek milionů korun. Zároveň nevylučuje, že kvůli vichřici klesnou ceny dřeva, a tak budou škody ještě vyšší. Polomy by mohly mít Lázeňské lesy zpracované už za půl roku. I tentokrát si najmou speciální stroje na odklízení kalamit, harvestory. Jeden už by měl dorazit tento týden.

O něco lépe jsou na tom Lesy České republiky. „Odhadujeme, že tentokrát spadlo asi sto čtyřicet tisíc kubíků dřeva, při Kyrillu to bylo pět set padesát.

Největší škody jsou v Lesní správě Toužim, a to sedmdesát tisíc kubických metrů. Zdaleka nejhorší situace je ale na Bečovsku, kde spadlo dvacet devět tisíc kubíků dřeva,“ uvedl ředitel karlovarské správy Jiří Smýkal. Také on odhaduje, že by měla být kalamita zpracována do poloviny letošního roku.

Plošné polomy naopak takřka nejsou v okolí Božího Daru. „Situace není tak vážná. Popadané stromy by ani neměly vadit běžkařům, pokud tedy bude nějaký sníh,“ konstatoval Karel Picura. Lesníci zatím neuvažují, že by vyhlásili zákaz vstupu do postižených oblastí. Přesto ale apelují, aby si lidé v této době raději procházku do lesa rozmysleli.

„Stromy mohou být nakloněné a mohou se tedy uvolnit. Hlavně by se měli lidé vyhýbat vývratům a měli by chodit po hlavních lesních stezkách,“ uzavřel Smýkal.