S obavami, nebo naopak s optimistickými vyhlídkami očekávají představitelé samospráv v celém kraji, potažmo v celé republice, jak dopadne v parlamentu návrh novely současného zákona o rozpočtovém určení daní.

Zatímco samosprávy v menších městech a obcích se cítí být současnými koeficienty přepočtu podle počtu obyvatel diskriminovány, města jako Karlovy Vary by změnou současného zákona přišla řádově o desítky milionů korun.

„Pro nás by změna přinesla citelný pokles financí. Už nyní se proto musíme připravit na alternativy, kde a jak případně hledat jiné zdroje,“ říká mluvčí karlovarského magistrátu Jakub Kaválek. Podle jeho slov jsou jak na větší města, tak zvaného třetího typu, stále více, jaksi nenápadně, přesouvány povinnosti, ´pravomoce´ státu. Ne vždy však tato města dostávají na stále objemnější výkon samosprávy od státu dostatek peněz. „Stát si sice ulehčuje práci, ale my, kteří vykonáváme správu pro zhruba čtyřicet měst a obcí, na to nebudeme mít dost peněz,“ pokračuje mluvčí Kaválek. Starosta Ostrova Jan Bureš se domnívá, že jedním z řešení by bylo spojování menších měst ve velké celky. Jen tak mohou dosáhnout na větší kus státního koláče.

„V takovém případě by muselo být zákonem dané v nově vzniklých sjednocených zastupitelstvích poměrné územní zastoupení. Jinak řečeno, aby se nemohlo stát, že například sloučené Žlutice s Chyší přehlasují Chyšské ve svůj prospěch a podobně,“ komentuje problém starosta Žlutic Jaroslav Vojta.

On a starostové dalších menších měst jsou však pro schválení návrhu novely.

„Tomu ať se nikdo nediví. Když bereme současné rozpočtové rozdělení daní s koeficientem podle počtu obyvatel, tak jsme my a podobná města na tom opravdu špatně. Po odečtení mandatorních výdajů nám zbývá jen na ty nejnutnější investice. V malých obcích mají potíže i s tím, aby vůbec vyplatili mzdu starostovi. Ve své podstatě je to diskriminační,“ pokračuje Vojta.

Starosta Toužimi Antonín Vrána je ještě ostřejší: „ Pražáci dostávají na obyvatele sedmkrát větší objem prostředků než jiná města, o Toužimi nemluvě. Věřte, že lidé na venkově se necítí a ani nemají důvod se cítit občany druhé či třetí kategorie. A to i přesto, že si uvědomují, že ve velkých městech vypadá struktura výdajů celkově jinak,“ dodává starosta Vrána.