Snaha ušetřit na vytápění domácnosti je podle Františka Petra, mluvčího Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje, častou příčinou požárů komínových těles. „Lidé se v minulosti nechali zlákat vidinou levnějšího a ekologičtějšího vytápění. S růstem cen plynu či elektřiny však postupně přecházejí zpět na pevná paliva,“ konstatoval mluvčí. Jenomže komíny uhlí „odvykly“.

Podle Petrových slov přechodem na pevná paliva počet takových požárů vzrostl až několikanásobně. „Málokdo je totiž ochotný investovat nemalé prostředky do revize komínů či jejich vyvložkování,“ vysvětlil mluvčí krajských hasičů. Z toho pak podle něj pramení požáry. „Komíny netěsní, případně je v nich zazděný dejme tomu trám. Ten postupem času vyschne, čímž se radikálně sníží zápalná teplota. Podobným problémům zamezí právě pravidelné revizní kontroly,“ doplnil František Petr.

Vidinou levnějšího vytápění se nechali už v roce 1992 zlákat i manželé K. z Jáchymova. „Byli jsme tehdy jedni z prvních. Nechali jsme se napálit vládou, která slibovala hory doly těm, kteří přejdou z pevných paliv na ekologičtější způsob vytápění,“ posteskla si paní Hana.

Ačkoliv elektrický kotel vytápí jejich domek i nyní, kotel na pevná paliva si manželé nechali takříkajíc v záloze. „Když v zimě uhodí silné mrazy, vytopit dům jenom elektřinou by bylo enormě drahé. A tak přijde na řadu kotel na uhlí,“ líčí současný stav věci majitelka jednoho z domků v Jáchymově.

Na rozdíl od jiných ovšem jáchymovští manželé nepodcenili riziko požáru. „Ani nemůžeme! Bydlíme v zástavbě dřevěných rodinných domků. Kdyby začal hořet jeden, s největší pravděpodobností by lehla popelem celá ulice,“ vysvětluje paní Hana. A tak přišlo vloni na řadu vyvložkování komína. „Stálo nás to 22 500 korun. Není to málo, ale na druhou stranu máme alespoň nějakou jistotu,“ dodává Jáchymovačka.