Kdyby lázně Kyselka nevypadaly jako po válečném bombardování, pak by zahájení zdejší lázeňské sezony byla prima recese. O té ale nemůže být ani řeč. Kulisy tohoto zdevastovaného areálu spíše než věhlasnou lázeňskou minulost připomenou to, že o své kulturní dědictví se neumíme postarat.

Historicky první otevírání lázeňské sezony v Kyselce aneb Kysibelský velejuch zorganizovala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví České republiky (ASORKD). Právě toto sdružení usiluje o záchranu zdejších lázní.

Slavnost se zde bude konat v sobotu 12. května od 14 do 18 hodin. „Původně mělo být otevírání lázeňské sezony označeno jako happening. Měli jsme za to, že k tomuto označení neexistuje český ekvivalent, tak jako neexistuje ke kameramanovi či k intimspreji – osobní postřikovač by znělo legračně. Láďa Gerendáš, který je pro ASORKD velkým pomocníkem v přípravě akce v Kyselce, ale nakonec českou alternativu pro happening našel, a to slovo velejuch," vysvětluje Pavel P. Ries, prezident ASORKD.

Program zahájení lázeňské sezony v Kyselce je nápaditý. Zahájí jej příjezd Heinricha von Mattoniho, kterého čestnou salvou přivítá Sbor loketských ostrostřelců. V průvodu bude i starostka Kyselky Petra Hoffmanová a Pavel P. Ries. Ottovu prameni požehná farář Vladimír Müller ze Staré Role. Po celé odpoledne bude Kyselkou projíždět kočár tažený koňmi, což přivítají především rodiče s dětmi.

„Pro otevření lázeňské sezony v Kyselce máme již vyrobené porcelánové picí pohárky, které zde budou k prodeji za 135 Kč, a všichni účinkující, včetně paní starostky, je obdrží zdarma. Dekoraci pohárků navrhla ASORKD a vyrobil je Pavel Buba. Pohárky budou v limitované, očíslované sérii 200 kusů, takže půjde sběratelsky o zajímavý artikl," dodal Pavel P. Ries.

Zlatý věk zažila Kyselka s velmi zdatným obchodníkem a karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim ve 2. polovině 19. století. Roku 1868 zavádí plnění vody do skleněných lahví, které jsou polepovány tištěnými papírovými etiketami se symbolem červeného lva a vyváženy do celého světa. Od hraběte Černína kupuje roku 1873 celé lázně a dále zde rozvíjí stáčení vody i samotné lázeňství. Nechává vystavět krásné lázeňské objekty s dekorativně vyřezávanými a hrázděnými konstrukcemi. Provozuje se zde hlavně vodoléčba, pitná a pohybová kúra. Na začátku 20. století se odtud vyváželo na 9 milionů lahví kysibelské vody. Tato pohádka však skončila.