Pavla P. Riese, prezidenta Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, jsme se zeptali:

Jak jste přišli na nápad zahájit v areálu lázní Kyselka lázeňskou sezónu? Co bylo impulsem?
Hledali jsme v Asociaci nějaký způsob, jak vedle petice zviditelnit Kyselku nějakým činem, který přitáhne pozornost k tomuto místu ještě více než samotná petice. Chtěli jsme něco, co zároveň i pobaví a bude to pro samotnou obec a její obyvatele přitažlivé. Napadaly nás různé varianty, až Ladislav Gerendáš (velký fanda obnovy lázní Kyselka) přišel s jiskřivým nápadem otevřít v Kyselce lázeňskou sezónu. To mě osobně, jako dokumentaristu, velmi nadchlo, protože mám rád to, čemu ve filmu říkáme kontrapunkt. No a pak už se další nápady, jak celou akci provést, jen hrnuly. Nápad vzbuzuje velký zájem a nadšení, o čemž svědčí i to, že všichni, které oslovujeme a žádáme o pomoc, se zapojili buďto zcela zdarma, nebo si účtují pouze nezbytné náklady. V Kyselce tak budeme mít čtyři hudby, obec Kyselka si neúčtuje pronájem pro stánky a zdarma dává k dispozici kino apod. Chceme toto otevírání lázeňské sezóny konat každoročně. Jsme přesvědčeni, že každá myšlenka, pokud ji neustále prosazujete, se stane skutečností a my budeme jednou v opraveném lázeňském komplexu otevírat v Kyselce skutečnou lázeňskou sezónu.

O záchranu těchto lázní usilujete už roky. Mezitím se v této obci střídají politici, situaci kolem lázní dokonce přijel řešit i prezident Václav Klaus. Zdevastovanými lázněmi se zabýval i Senát České republiky. Přesto cenné domy padají dál a nic se neděje. Jak byste tuto situaci komentoval?
Tedy předně, prezident nepřijel do Kyselky řešit její ostudný stav, ale přijel podpořit majitele, kteří se na devastaci památkově chráněných domů podílejí. Podpořil je tak nepochopitelným a šokujícím způsobem, kdy Asociaci nazval horším škůdcem Kyselky, než jsou vlastníci, a naši petici nazval zle zmanipulovanou, že jsme na to museli reagovat otevřeným dopisem prezidentovi, kde jsme žádali o omluvu. Nestáli jsme panu prezidentovi za odpověď a tím samozřejmě ani těch dnes již 19 000 petentů. Senát to viděl jinak a naši petici přijal a ke Kyselce uspořádal v prosinci loňského roku slyšení. Vlastníci památkově chráněného areálu v Kyselce dělali, co mohli, aby se Kyselka v Senátu neprojednávala. Marně. Když neuspěli, pokusil se Alessandro Pasquale osobní intervencí u předsedy Senátu alespoň zamezit schválení usnesení ze slyšení na schůzi Senátu. Ani to se naštěstí nepovedlo. Ano, uvědomujeme si, že usnesení Senátu má jen deklamující charakter, ale morálně a politicky má velký význam, o čemž mimo jiné svědčí ona popsaná snaha vlastníků o to, aby se Senát Kyselkou nezabýval. Jinak nedá se říci, že se nic neděje. Vlastníkům se po senátním usnesení bude mnohem hůře předstírat, že s památkově chráněnými budovami chtějí něco dělat. Budou muset od předstírání přejít k činům. Před vznikem naší petice ještě KMV mlžily, že v Kyselce nevlastní žádné památkově chráněné objekty, a před peticí by o znovuzprovoznění vlečky vůbec nemluvily. Bez tlaku veřejnosti, který ASORKD úspěšně vyvolala a vyvolává, by asi jen těžko byly KMV pokutovány za porušení památkového zákona. Senátní usnesení bude viset i nad odpovědnými orgány státní správy a dá se používat jako dobré beranidlo. A že s takovýmito podněty ASORKD umí dobře mediálně pracovat, jste si jistě všimla.

Co je vaším přáním pro Kyselku v nejbližší době? Několikrát jste nabídli řešení, jak areál zachránit, dokonce jste jej chtěli odkoupit, vždy byly vaše návrhy odmítnuty. Co dál?
Zejména po usnesení Senátu by měly příslušné odpovědné orgány a instituce účinněji vymáhat dodržování památkového zákona. Vedle toho, že k tomu byly vyzvány, a znovu budou, ombudsmanem, vyzývá je k tomu dnes i Senát. Pokud chceme v tomto státě chránit památky zákonem, není možné nečinně přihlížet největší devastaci cenného památkového souboru po roce 1989 v České republice. Zejména krajský úřad by měl vzít vážně usnesení Senátu, který jej v bodě V tohoto usnesení vyzývá, aby „–využil všechny zákonné možnosti, které mu dovolují s okamžitou platností provizorně zabezpečit památkově chráněné objekty v areálu lázní Kyselka." A to naše přání? Aby byl v Kyselce striktně vymáhán památkový zákon, a to až do možnosti vyvlastnění. Pokud se tak bude dít, je možné památkový komplex v Kyselce zachránit.

Dokud se Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví nezačala o Kyselku zajímat, areál pustnul a nikdo nic neřešil. To skutečně musí přijít občanské iniciativy, aby se něco pohnulo kupředu? Od čeho tedy máme poslance, senátory a všechny politiky, které si platíme ze svých daní?
Pokud bude úroveň politiků a senátorů zastupujících občany taková, jako třeba u senátora Jana Horníka zvoleného za Karlovarský kraj, tak se toho moc nezmění. Pana senátora při rozpravě na schůzi Senátu k usnesení o slyšení k petici především zajímalo, že petice je pouze elektronická, a že tedy neměla být v Senátu vůbec projednávána. Předvedl zde dokonalý právní nihilismus, kdy se sleduje především litera zákona a ne jeho duch. Jan Horník, známý v Karlovarském kraji jako radikál, kterému právě jeho radikalismus vynesl křeslo senátora, paradoxně vytýkal naší Asociaci radikální postupy, které dokonce shledal militantními. Inu, asi na svém senátorském křesle značně svůj někdejší radikalismus obrousil a zpohodlněl. Nicméně pro Kyselku krom toho, že podepsal petici, nic jiného neudělal. Nicméně Jan Horník i přes své výhrady nakonec hlasoval pro usnesení. Hezky panu senátorovi Horníkovi na jeho výhrady odpověděl senátor Štětina a taktéž viceprezident ASORKD Martin Kadrman a viceprezidentka ASORKD paní Švábová.
Senátor Horník pak ještě reagoval na senátora Štětinu. Pan senátor Horník v této odpovědi zřetelně předvedl, co je to demagogie a zevšeobecňování. Nevíme, kde pan Horník viděl v Kyselce nějaké bojůvky znesvářených stran a napadení osob. Šlo o fyzické napadení viceprezidenta Asociace, a to Alessandrem Pasqualem. O jiném napadení jiných osob nic nevím. Pan senátor nás pateticky vyzývá k jednání. Rádi bychom se zeptali pana senátora, jak chce jednat o porušování památkového zákona s KMV, které byly za toto porušování pokutovány, a i přesto jejich g.ř. Pasquale nahlas zauvažuje před náměstkyní ministryně kultury, zda musí dodržovat naše zákony coby občan Švýcarské konfederace? Na rozdíl od členů Asociace, kteří o záchranu Kyselky bojují ve svém volném čase a zcela zdarma, je pan Horník placen, a ne málo, z našich daní a navíc byl zvolen do Senátu za Karlovarský kraj. Nezaznamenali jsme zatím z jeho strany, krom podpisu petice, že by upozornil vlastníky na porušování památkového zákona, jako to udělala např. zástupkyně ombudsmana při slyšení v prosinci. Nicméně si rádi s panem senátorem sedneme nad hledáním dalších nemilitantních cest na záchranu Kyselky, třeba přijde s nějakým účinným a jiskřivým nápadem.
Jsme před krajskými podzimními volbami. Petici za záchranu lázní podepsalo více než 6 000 občanů z Karlovarského kraje. Tito občané jsou voliči a mnohdy o volbě toho kterého politika rozhoduje nepoměrně menší počet hlasů. Politici by neměli tyto hlasy brát na lehkou váhu. Kyselka byla v hlasování o nejohroženější památku v loňském roce zvolena obrovským rozdílem hlasů.

Jaké jsou v současné době vaše vztahy s vlastníky objektů lázní Kyselka? Komunikujete s nimi? Setkáváte se?
Seděl jsem s A. Pasqualem, spolu se členkou prezidia Petrou Lahodovou při jednání cca tři hodiny. Nevím, na kolik si ceníte svoji hodinu práce. Já, pokud ji utratím v nějaké smysluplné činnosti, která ve výsledku něco pozitivního přinese, tak tu hodinu nepřepočítávám na peníze. Rozhovor s A. Pasqualem byly dokonale promarněné tři hodiny. Můj čas je vzácný tím víc čímmi je více let. Nehodlám jej utrácet v planých jednáních. Za tu dobu, co se o Kyselku zajímám, tedy cca od roku 2006, jsem dospěl k jednoznačnému názoru, že nelze o záchraně památkového komplexu v Kyselce jednat s někým, kdo vzácné památky zde považuje jen za přítěž a nepotřebné barabizny. Jestliže pan Pasquale odkoupil všechny pozemky kolem památkově chráněných budov včetně přístupových cest a budovy samotné ho nezajímají, s někým takovým se nedá jednat o záchraně památek. Jak to myslí se sliby investice do některých památek v Kyselce, je zřejmé. I to málo cenných památkových artefaktů, které ještě zbyly, jako třeba původní dřevěné mechanické žaluzie z Löschnerova pavilonu, jsme nalezli vyhozené. Tento pán nám tu chce povídat něco o tom, že zachrání alespoň ty nejcennější památky? Rozumějte ty, co on považuje za nejcennější, a zachrání je tak, jak uzná za vhodné on? A to za asistence odpovědných orgánů, kdy mu prezident této země s uznáním tleská a spolu s ním karlovarský primátor se svým náměstkem a bohužel i s historikem Burachovičem? Jak chcete jednat s někým, kdo na vás podá žalobu? To, co předvedl pan Pasquale v Senátu při prosincovém slyšení (audiozáznam je k poslechu na petičním webu v poslední aktualizaci), mluví samo za sebe, v jakých rukou jsou památky v Kyselce. Pan Pasquale se vyznačuje neuvěřitelnou schopností z deseti možných lidí si naštvat jedenáct svým arogantním chováním.
O druhém vlastníkovi, společnosti C.T.S.- Duo, alias R.I.S., se raději nebudu ani zmiňovat. Co si o nich myslíme jak my, tak veřejnost, si každý může najít na našich stránkách. Údajný vlastník, který nechává 6 let vytékat historický Ottův pramen do základů jedné z nejcennějších památek v Kyselce, Ottovy kolonády, a tento pramen znečistí tak, že mu musí MZ ČR odebrat statut léčivého pramene, je totální barbar. I tomuto barbarovi, který takto po dobu šesti let ničil prokazatelně památku, ještě MK ČR přispěje na rekonstrukci, místo aby mu památky vyvlastnili a předali je těm, kdo by se o ně postarali, a tu dotaci tak poskytli do důvěryhodných rukou!

Někteří vaši oponenti vám vyčítají, že jste ve svých vyjádřeních velmi tvrdí. Co byste jim vzkázal?
Měkká jednání o Kyselce tu probíhala 20 let a vidíme, kam Kyselku dovedla. Naopak se ukazuje, že naše radikálnost má úspěch. Dnes už nemůžou vlastníci a odpovědné instituce dělat, že problém Kyselky neexistuje. Dle mého názoru je ale smutné, jestliže se důrazné vyžadování dodržování zákona považuje za tvrdost. No, nejsme na tom v tomto ohledu v zemi zvané česko moc dobře (to malé „č" mi tam nechte, píši ho tam záměrně).

Opět se blíží mezinárodní filmový festival. Už v loňském roce jeho organizátoři odmítli do sekce Dokumenty film o Kyselce zařadit. Pokusíte se o to znovu?
Nepokusíme. Pokud by prezident festivalu měl chuť Kyselce nějak pomoci, alespoň tak, jako to udělal pan Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Olga Sommerová, Ladislav Gerendáš a mnozí další, nic mu v tom nebrání. Pokud má ale obavy, jak v loňském roce sdělil tisku, že by se pak na něj obracela kdekterá organizace se svými problémy, tak to je pak těžko mu něco vysvětlovat. U největšího a nejstaršího mezinárodního festivalu turistických a propagačních filmů na světě, který je taktéž pořádán v Thermalu, jsme pořadatelům nemuseli nic vysvětlovat a film, který pan Bartoška odmítl uvést, byť jen na tiskové konferenci, na Tourfilmu bezproblémově uvedli, dokonce zde získal i jednu z cen, stejně tak jako na festivalu reklamních a publicistických snímků Kafka. Víte, takový velikán, jako je pan Suchý, podepsal petici za záchranu lázní Kyselka, aniž bychom ho o to žádali, stejně jako to udělaly jiné osobnosti, které jsem výše jmenoval. Ochotně se ke Kyselce také s paní Molavcovou vyjádřil ve videospotu. Na Českém lvu vyzval A. Pasquala oceněný režisér Martin Mareček, aby se choval lépe k památkám v Kyselce, neboť vlastnictví zavazuje. To samé udělal oceněný spisovatel Michal Ajvaz na letošním vyhlášení literárních cen. Pan Bartoška přeci může udělat totéž a my s ním rádi natočíme jeho vyjádření, pokud o to bude stát. Petiční stránky za záchranu lázní Kyselka jsou dnes už velmi známé a tam je na nás kontakt.

Program

Lázeňská sezona v Kyselce bude zahájena v lázeňském parku 12. května od 14 do 18 hodin:
– alegorický příjezd Heinricha von Mattoniho, jehož čestnou salvou přivítá Sbor loketských ostrostřelců, starostka Kyselky Petra Hoffmanová a prezident ASORKD Pavel P. Ries
– Ottovu prameni požehná farář Vladimír Müller
– v kinosále se budou promítat záběry z historie lázní i jejich možné budoucnosti
– připraveny jsou projížďky dětí kočárem taženým koňmi, k poslechu budou střídavě hrát Smyčcové kvarteto Grandhotelu Pupp, Trepka z Nejdku, duo Dědek Zábranský s rodným bratrem Bohumilem zahraje písně lidové, duo Ladislav Gerendáš a Pavel Buba zahraje voničku amerických písní.
Vstup volný, dobové či slavnostní oblečení vítáno.