Další dětský pacient z Karlovarska musel být tento týden kvůli diagnóze postcovidového syndromu transportován do Fakultní nemocnice Plzeň. Je to už osmý pacient s tímto novým onemocněním, kterého přijala karlovarská nemocnice.

V posledním případě šlo teprve o devítiletého chlapce, u něhož se první příznaky objevily o víkendu. Vzhledem k jejich povaze ale nenasvědčovaly, že by mohlo jít o zrádný postcovidový syndrom, který při včasném neřešení může mít fatální následky. Právě to je totiž úskalí tohoto onemocnění. Není výjimkou, že zpočátku vypadá jako angína či alergická reakce. Problém je navíc i v tom, že může postihnout dětského pacienta, který sice covid prodělal, ale bezpříznakově.

„Zatím jsem o onemocnění jen slyšela a četla. Na vlastní oči jsem se ním potkala až toto pondělí, a to jsem ani nevěděla, že to je právě postcovidový syndrom,“ říká dětská lékařka z Karlovarska, která si nepřála být jmenována, aby zůstal dětský pacient zcela v anonymitě.

Chlapec podle ní měl od nedělního večera lehce zvýšené teploty, stěžoval si na bolesti břicha. Kvůli krátkému trvání potíží jsem ani nenabírala vzorky na CRP vyšetření,“ pokračuje dětská lékařka.

S maminkou chlapce se domluvily, že přijdou ve středu na kontrolu. „Jenomže v úterý mi maminka volala, že se teploty nesnížily, naopak se zvýšily, a léky na snížení teploty nezabírají. Vysvětlily jsme si, co a jak, a řekly si, že přijdou ve středu. Poučila jsem je zároveň, že kdyby se cokoliv změnilo, mají okamžitě vyhledat pohotovost,“ líčí svůj první případ postocovidového syndromu pediatrička.

Stav chlapce nabral ale otáčky, a tak rodina ještě den musela přivolat rychlou zdravotní pomoc. Záchranáři ho převezli do karlovarské nemocnice, když už se u něj projevily další příznaky – zánět spojivek a typická vyrážka. „Nechci rodiče zbytečně děsit, už tak se bojí, aby se jejich děti nenakazily covidem. Je ale pravda, že se toto onemocnění musí zachytit včas. Stav se může zhoršit během několika dnů, ale i jen hodin. Proto se všechny snažíme poučit, co mají dělat, pokud by se jim dítě nepozdávalo,“ uzavírá pediatrička.

Podle vrchní sestry dětského oddělení nemocnice Alžběty Novotné je to už osmý případ postcovidového syndromu na tomto oddělení. Vzhledem k tomu, že zařízení není na takové speciální a závažné onemocnění vybaveno, převáží se dětští pacienti většinou do Fakultní nemocnice v Plzni.

„Dost často bývají příznaky syndromu podobné covidovým. Děti mívají horečky, zduřené uzliny, stěžují si na bolest břicha a mívají průjem. Typickým příkladem je malinový jazyk a drobná vyrážka na chodidlech nohou a na dlaních,“ vysvětluje vrchní sestra dětského oddělení. „Dětem kolabuje celý organismus, přestávají jim fungovat ledviny, mohou mít nález na srdci. Bohužel, některé pak končí na umělé plicní ventilaci,“ upozorňuje Novotná.

Děti bývají přijímány ve vážném stavu, který může provázet porucha vědomí, světloplachost, poruchy dýchání i krevního oběhu, následované septickým šokem. Jedním z prvních orgánů, které začínají u dětí v takovém případě selhávat, jsou ledviny. Celkově může vést syndrom až k multisystémovému selhání orgánů.

Postcovidový syndrom, který už má také svou odbornou zkratku – PIMS, postihuje především školkové a školní děti a není radno ho bagatelizovat.