Drtivá většina měst má pro tyto situace pojistky.

„Zrovna teď jsme tady měli jeden případ, kdy žena po pádu na chodníku skončila v nemocnici. Zkušenosti s pojišťovnami v tomto ohledu ale nejsou dobré," uvedl starosta Ostrova Pavel Čekan.

Poukázal tak na to, že samotný pád automaticky neznamená nárok na bolestné.

„Dotyčný totiž musí prokázat, že na chodníku upadl. Je to absurdní, ale v první chvíli se snaží zajistit pomoc či ošetření, a ne se starat o nějaké zadokumentování," řekl starosta.

Právě prokázání úrazu je pro získání pojistky velmi důležité.

„Poškozený by neměl zapomenout pokusit se co nejobjektivněji zdokumentovat vznik a průběh škodné události. Může to znít absurdně, ale pokud člověk nabourá autem, také je pro případnou úhradu škody z pojistky důležité co nejpřesnější zdokumentování okolností nehody," uvedl Klaban s tím, že pak je mnohem snazší pro obec či pojišťovnu posuzovat oprávněnost nároku na odškodné. Klíčové je podle něj v takových případech vždy rozhodnutí města, respektive správce komunikace, a to především v tom, zda odpovědnost za neschůdnost chodníku uzná či neuzná.

Karlovy Vary se číslům pojišťoven vymykají.

„Počty řešených případů postupem času ubývají, předloni jsme měli přes 60 nahlášených případů, vloni 19 a letos zatím 5," spočítal mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

„Jsme pojištěni pro případ odpovědnosti někomu za škodu, včetně úrazů na chodnících. Když se takový případ stane a dotyčný se na nás obrátí, dáme s ním dohromady kdy, kde, co se stalo, a pojišťovna na základě toho posoudí, zda je nebo není důvod pro plnění, zda úraz či škodu zavinilo město," popsal běžnou praxi mluvčí.

U takzvaných chodníkových úrazů jde často o slušné částky. „Pokud k bolestnému za zlomenou nohu, které činí přibližně 12 tisíc korun, přičteme i vyplacení ušlé mzdy, pak se celkové odškodné může vyšplhat až k částkám v řádu desítek tisíc," potvrdil Klaban.