Toto zdražení představuje nárůst nákladů na vytápění pro průměrný byt kolem 70 korun za měsíc. Pro městskou společnost Ostrovská teplárenská je tato úprava ceny životně důležitá. Uvedl to Tibor Hrušovský, předseda představenstva teplárenské společnosti.

„Představenstvo Ostrovské teplárenské provedlo důkladnou prověrku ekonomické situace a vyhodnotilo současné i budoucí závazky společnosti,“ uvedl Hrušovský.
„Na základě tohoto vyhodnocení bylo nezbytně nutné rozhodnout o zvýšení ceny tepla v sazbě T3 a T4,“ podotkl Hrušovský.

Jaké jsou hlavní důvody k úpravě ceny za teplo v Ostrově? Podle Hrušovského by bez tohoto zvýšení teplárna nemohla v budoucnu plnit závazky vůči bankám, pojišťovnám, dodavatelům a zaměstnancům.

„Po předložení reálných ekonomických dat bance poskytující úvěry jsme byli upozorněni na nutnost zvýšení příjmů. Toto bez nových významných odběrů tepla nelze řešit jinak než zvýšením ceny. Snížení ceny tepla v roce 2014 se jeví jako populistické, neboť nebylo podloženo ekonomikou teplárny a představovalo snížení nákladů na vytápění pro průměrný byt na zhruba 30 korun za měsíc. To rozpočty domácností ani nezaregistrovaly, ale pro teplárnu to představovalo významný propad příjmů,“ konstatoval předseda představenstva.

Rezervy byly někdy použity ke zvýšení zisku.

Cena tepla byla v Ostrově dlouhodobě dotována z rezerv na opravy, které se snížily za čtyři roky z přibližně 40 milionů korun na 10 milionů korun. Rezervy byly podle Hrušovského někdy také využívány k nesmyslnému zvyšování zisku.

„Inflace za období 2015 až 2017 by měla dosáhnout kolem 3,5 procenta, ale cena tepla se nezvýšila. Zvýšení ceny tepla od 1. ledna příštího roku asi o dvě procenta bylo navrženo v hospodářském plánu předloženém bance při jednání o úvěru a schváleném správní radou vedenou bývalým starostou Čekanem. Správní rada na začátku roku 2016 rozhodla o výstavbě nového uhelného kotle na místě nejmenšího stávajícího kotle K1 místo kotle K3. Toto rozhodnutí má za následek znehodnocení zhruba 14 milionů korun investovaných v letech 2013 až 2015 do tohoto kotle. Dále bylo nutno opravit za zhruba dva miliony korun kotel K3, aby mohl být provozován,“ vysvětluje situaci Hrušovský.

Poznamenal, že zejména to ale znamená, že do ukončení provozu kotle K3 bude muset být v teplárně zaměstnáno o 8 pracovníků více, než kdyby se ponechal kotel K1. Toto má za následek nárůst nákladů na mzdy v roce 2018 o přibližně 2,4 milionu korun (kolem 3,2 milionu korun včetně odvodů) oproti plánu předloženému bance. Přičemž plán byl v bance předkládán v době, kdy už bylo více jak půl roku rozhodnuto o zbourání kotle K1. „Tudíž byly vědomě předloženy nepravdivé údaje. Získání mzdových prostředků pro 8 pracovníků představuje podíl na zvýšení ceny tepla kolem 2,9 procenta. Přestože v průmyslové zóně byly postaveny nové továrny, nebyly napojeny na teplárnu a tím nedošlo k rozpočítání stálých nákladů na více odběratelů. Již jako zastupitel jsem navrhoval při prodeji pozemků v průmyslové zóně, kdy se vybíralo z více zájemců, aby byly prodány za podmínky napojení nových objektů na teplárnu. Pro tento návrh z pěti členů tehdejší správní rady Ostrovské teplárenské hlasoval pouze jeden, ostatní byli proti, včetně předsedy správní rady. Nové investice zásadním způsobem zvýšily odpisy, které nejsou pokryty odpovídajícím poklesem mzdových nákladů,“ poznamenal Hrušovský.

Po zdražení na krajském průměru

Z větších měst Karlovarského kraje byla cena tepla v Ostrově v letech 2015 až 2016 nejnižší. Po zdražení bude na průměru cen v Karlovarském kraji.

„Velice mne mrzí, že první zásadní rozhodnutí, které muselo nové představenstvo Ostrovské teplárenské udělat, bylo zvýšení ceny tepla. Kdyby se v minulých letech více hledělo na reálné ekonomické údaje a investovalo s větším rozmyslem, mohlo být zdražení podstatně nižší. Rozhodnutí o zdražení by muselo udělat vedení teplárny v jakémkoliv složení, ekonomické údaje předkládané bance musí být pravdivé. Kdyby správní rada nerozhodla o změně umístění nového uhelného kotle, ekonomické vyhodnocení této změny jsem několikrát požadoval, ale nikdy nebylo tehdejším statutárním ředitelem předloženo, mohlo být zvýšení ceny tepla jen asi o dvě procenta,“ dodal Hrušovský.