Finanční propad v oblasti cestovního ruchu kvůli koronaviru v Karlovarském kraji, který kdysi vyhledávali většinou turisté z ciziny, zdaleka nekončí. Jen co hotely a lázeňské domy nalákaly turisty do regionu na různé vouchery, další vlna pandemie je tu. Byla podpora tohoto segmentu ze strany kraje relevantní? I na toto téma diskutovali lídři letošních krajských voleb na statku Bernard. Akci připravil Deník.
„Karlovarský kraj zaspal a neučinil dostatečné kroky na podporu cestovního ruchu. Karlovy Vary si musely například pomoci samy. Zřejmě si kraj nechával pomoc na druhou vlnu,“ prohlásil Josef März (Volba pro kraj).
Podle Karla Jakobce (ODS + KDU-ČSL) nemá kraj dostatek prostředků na řešení takovýchto problémů.
„Obávám se, že nás nyní čeká snižování mezd úředníků i v krajských příspěvkových organizacích. Je potřeba cílit reklamou na Čechy, aby k nám přijeli,“ konstatoval Jakobec.
„Města byla rychlejší než kraj, který to časově nezvládl. Jsem toho názoru, že Karlovarský kraj měl použít všechny marketingové nástroje na podporu našeho regionu,“ reagoval Petr Kulhánek (STAN společně s KOA a TOP 09).
Lídr Pirátů a současný krajský radní Josef Janů prohlásil, že kraj musí podpořit všechna svá města a obce. „Nyní je potřeba se připravit na změnu doby, kdy k nám budeme muset přilákat jiné návštěvníky,“ prohlásil Janů.
Podle Evy Valjentové (KSČM) měl Karlovarský kraj svá opatření připravit už dříve. „Nejsem proti podpoře hotelů, ale chtělo by tyto kroky skloubit s restrukturalizací sektoru. Doufám, že se zahraniční klientela vrátí. Kraj může být cestovnímu ruchu nápomocen například vyhlášením různých dotačních titulů,“ konstatovala Valjentová.
Karla Maříková (SPD) se zase domnívá, že kraj měl více tlačit na vládu, aby obcím pomohla. „Obce i města reagovaly na danou situaci mnohem lépe než vláda. Zajímalo by mě, jak by pomohl kraj při druhé vlně epidemie,“ poznamenala.
„Kraj nevěděl, jaká bude situace. Krize měla kvůli propadu v cestovním ruchu velký dopad i na vodárny a kanalizace, porcelánky, kterým tak klesaly odběry.Vážím si obcí, že se postavily čelem, ale nikdo z nás není vizionář. Podle mě je nyní důležité soustředit se na budování infrastruktury v horských oblastech i Poohří, které mají velký potenciál pro cestovní ruch,“ uvedla Markéta Sinkulová Moravcová (Starostové našeho kraje – SNK 1).
Martin Gruber (Trikolora) se naopak domnívá, že kraj nemá turistům příliš co nabídnout. „Návštěvník tu nemá kam vyrazit, není tu ani zoo. Dávno už tady mohl být vědeckotechnický park. Je potřeba, aby se sem lidé vraceli,“ řekl Gruber.
Michal Červenka z ČSSD se domnívá, že kraj udělal, co mohl. „Podařilo se mu oddálit dopad, který teprve přijde. Prioritou by měla být doprava, lidé se musejí nějak dostat do práce. Místní dopravní infrastruktura je špatná,“ reagoval lídr ČSSD.
Patrik Pizinger (Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj měst) nechtěl kraj za jarní přístup kritizovat. „Nesmíme se na to dívat dnešníma očima, nikdo nevěděl, jak dlouho to bude trvat. Kraj udržel v chodu hasiče i policisty,“ prohlásil.
Současný hejtman Petr Kubis (ANO) pak tuto problematiku uzavřel s tím, že kraj byl akcelerátorem všech opatření. „Důležité bylo, že lidé nepřišli o práci. S vládou jsme okamžitě začali komunikovat. Naší krajskou podporou chceme nyní vykrýt v hotelech podzimní a zimní období,“ dodal Kubis.