Ještě před nástupem muže do vězení viděla Klára možnost v krátkém setkání otce a novorozeněte u soudu. „Když měl partner soud, chtěla jsem jít do soudní síně podpořit ho a alespoň na dálku mu dceru ukázat. Přestože se jednalo o veřejné líčení a soudce jsem o kontakt požádala, nebylo to kvůli epidemie možné,“ vzpomíná Klára V.

Příležitost k dalšímu setkání se zatím nenaskytla, ve věznicích panuje přísný režim. „Jsou zrušeny návštěvy, vězni komunikují s rodinami po skypu, je též prodloužena časová dotace telefonátů,“ doplňuje mluvčí vězeňské správy Petra Kučerová.

Podle rodinných příslušníků ale náhrady za návštěvy, které jinak probíhají dvakrát měsíčně, nefungují stoprocentně a vězni jsou od rodin více a více izolováni. „Za pět měsíců jsme spolu přes skype hovořili jen jednou. Volání bylo celou dobu omezené, protože se konají pod dohledem bachařů. A těch bylo kvůli nákaze a karanténě málo, takže hovory s rodinami se nekonaly,“ popisuje Klára V. „Na psychiku je to hrozný záhul, pro přítele i pro mě. Neseme to špatně všichni, “ přiznává.

Se zákazem návštěv nesouhlasí další družka odsouzeného, Milada M. Nevidí k němu důvod. „Nevím, o kolik je návštěva v rouškách větší riziko, než cesta hromadnou dopravou. Nechápu, proč by návštěvy povolené být nemohly. Rodina je přece základ státu a být půl roku bez návštěv a s omezeným dalším kontaktem je přece hrozné. Nežili jsme spolu dlouho, obávám se toho, že pokud by to trvalo déle, odcizíme se,“ obává se Milada M.

V českých věznicích si dle sdělení vězeňské správy odpykává trest 19 300 vězňů. „Z celkového počtu je 415 pozitivních,“ vypočítává mluvčí Kučerová. Za zdmi zařízení slouží jedenáct tisíc příslušníků a zaměstnanců, aktuálně prodělává covid 353 z nich. Chod věznic podle Kučerové zasažený není. „Bezpečnost a chod věznic jsou zajištěny, současná situace nevyžaduje výpomoc ostatních bezpečnostních složek,“ doplňuje. Zda má ale případný krátkodobý nedostatek personálu v jedné věznici vliv i na komunikaci vězňů s rodinami, ale správa věznic přímo nekomentovala.

Podle rodin odsouzených panuje ve věznicích špatná nálada nejen kvůli větší izolovanosti, ale i kvůli strachu z epidemie. „Můj přítel covid-19 prodělal. Přemístili ho na karanténní patro, s čímž prý ošetřování skončilo. To ho rozčílilo, neměl pocit, že by mu byla věnována dostatečná zdravotní péče,“ popisuje Milada M. „Nemají takový přístup k informacím jako my, nevidí ten reálný svět a hrozně na ně dopadá strach,“ dodává.

Správa věznic zajišťuje lékařskou péči vězňům ve všech věznicích, přestože se sama potýká s nedostatkem zdravotnického personálu. Nemocní vězni jsou od těch zdravých separováni. „Provádíme trojfázové izolování, izolujeme nemocné, ty, kteří byli v kontaktu s nemocnými a zdravé. Jakým způsobem tato opatření probíhají z bezpečnostních důvodů sdělovat nebudu,“ doplňuje mluvčí. „Mezi věznicemi, pokud je to potřeba, probíhá výpomoc v oblasti zdravotnické péče. V rámci našich nemocnic máme covidové jednotky, kde nemocné vězně, u kterých je to potřeba, hospitalizujeme. Covidové jednotky jsme zřídili, abychom nezatěžovali civilní zdravotnický systém,“ dodává Kučerová. Vyskytují se ale i případy, kdy je nutná hospitalizace v civilní nemocnici. Vězni je opouštějí hned poté, kdy jsou schopni převozu.