Oba za to nyní převzali medaili svatého Floriána od dobrovolných hasičů Karlovarského kraje.

„Toto je nejvyšší ocenění, které mohou dobrovolní hasiči předat nečlenům Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Velice si ceníme jejich práce a věříme, že náš nejmladší hasič v kraji bude dělat rodičům jen radost a jednou z něj také bude hasič," řekl při vyznamenávání Richard Kejmar, starosta dobrovolných hasičů Karlovarského kraje.

Jak jste vnímali zásah, ke kterému jste jeli předposlední den roku 2014, s porovnáním zásahů, na které nejčastěji jezdíte?

Záchranářka Lída: Porod v sanitce není běžnou věcí, většinou maminku stihneme dovézt do nemocnice a rodí až tam. V tomto případě byla situace nestandardní i z pohledu toho, že maminka byla prvorodička. Prvorodičky samozřejmě nevědí, co je čeká a co bude probíhat, takže jsou více vystresované. Maminka ale byla výborná, nepropadala panice, skvěle spolupracovala. To je pro nás velice důležité. Po narození chlapečka byli všichni naměkko, byly to velice dojemné okamžiky. Ve chvíli, kdy jsme Míšu dali tatínkovi do náručí, neubránili jsme se emocím. Jak já, tak Martin, ale i naše posádka s lékařem měla slzy na krajíčku.

Řidič záchranář Martin: Každý výjezd je specifický, většinou s vypětím, protože se člověk snaží být na místě co nejrychleji. Nikdy nevíme, co nás na místě čeká, i když víme, k čemu jedeme. Když se jede k dětem, je výjezd vždycky trošku jiný. Chtěli bychom poděkovat také mamince, protože úspěšný výsledek našeho výjezdu je i její práce.

Bylo to pro vás první odrozené dítě, nebo to pro vás byla další zkušenost?

Záchranářka Lída: Bylo to druhé porozené dítě, úsměvné na tom je, že během dvou měsíců. Do té doby jsem žádné dítě nerodila, vždycky jsme maminku stačili odvézt do nemocnice.

Řidič záchranář Martin: Od roku 1997 to byl můj pátý porod v terénu, v sanitce pak druhý.

Jak vnímáte obdržené vyznamenání od dobrovolných hasičů?

Záchranářka Lída: První naší odměnou byl křik malého zdravého Míši, tenhle klučina nám dal vyznamenání, které zůstane v našich srdcích napořád. Byla jsem překvapená a dojatá, že rodiče malého Míši ve spolupráci s dobrovolnými hasiči Karlovarského kraje vyjádřili své poděkování takovýmto oceněním, nečekala jsem to. Byť poslední dobou chodí více poděkování od našich pacientů, pořád slýcháme spíše nadávky. To, že si někdo váží naší práce, každého z nás zahřeje u srdíčka a tak nějak nastartuje. Takovéhle vyznamenání jsem dostala poprvé. Bylo to velmi milé a vůbec jsem netušila, jak významné bude. Moc si ho vážím.

Řidič záchranář Martin: Pro mě je toto ocenění obzvláště významné. Jsem zároveň dobrovolným hasičem a dostal jsem již několik vyznamenání, ale toto jako záchranář. Velice mne toto vyznamenání těší, ale hlavně z důvodu, že někdo ocenil naši práci, nestává se nám, že by nám někdo děkoval. Například, aby někdo z pacientů nebo blízkých přišel osobně. I pro mě byl největší odměnou zdravý klučina a byl to velice emotivní zážitek.

Zajímavost

Když se záchranářka Lída ptala maminky, jestli chodila do nějakých předporodních kurzů, sdělila jí, že ano, a když vyslovila jméno, obě se zasmály. Porodní kurzy totiž vedla dcera záchranářky. Dcera instruktorka tedy rodičku připravila na porod a maminka záchranářka chlapečka odrodila.

Záchranáři a porody

Za rok 2014 pomáhali záchranáři s devíti porody, a to jak v sanitce, tak i v domě rodičky. Jedenkrát byli u porodu při předávání pacientky ze sanitky do nemocnice. Osmkrát pak záchranáři přijeli již k porozenému dítěti doma. Na místě tak zajistili ošetření dítěte, včetně pupeční šňůry, a postarali se o ošetření matky a odvoz do nemocnice.