I když je v poslední době kolem kontroverzní stavby rodinných domů v bývalé božídarské osadě Rýžovna klid, vedení radnice tento záměr k ledu neuložilo. Starosta Božího Daru Jan Horník potvrdil, že se na projektu dál pracuje a nyní se řeší inženýrské sítě a jejich napojení.

To není dobrá zpráva pro lidi, kterým se výstavba desítek rodinných domů v území, proslulém nehostinnou atmosférou a proslaveném seriálem Rapl, nelíbí. Upozorňují, že je cennou lokalitou hraničící s CHKO, která se navíc nachází v blízkosti unikátního Božídarského rašeliniště. Vadí jim také fakt, že zatímco starosta Horník kritizuje megalomanský projekt na výstavbu tisícovek ubytovacích lůžek v nedaleké Loučné pod Klínovcem, stavbu v Rýžovně naopak prosazuje.

„Jednání kolem výstavby rodinných domů jsme rozhodně nepřerušili. Dál na tomto projektu pracujeme. Řešíme napojení vody a jednotlivé možnosti napojení inženýrských sítí. Chceme také dokončit konkrétní výměru jednotlivých parcel,“ uvádí Horník. Vyvrací zprávy o finálním počtu domů. „Ne, opravdu jich nemá být 82, ale 42. Těch 80 domů bylo možná někde na samém začátku. Parcely jsou totiž tak velké, že by na nich klidně mohly stát dva domy. Rozloha se pohybuje od dvou a půl tisíce metrů čtverečních do tří tisíc. Skutečně jich tu plánujeme ale jen 42,“ vysvětluje.

Projekt se znovuosídlením Rýžovny není podle Horníka nový. Záměry s výstavbou byly zaneseny do územního plánu, na němž se začalo pracovat v roce 1993. V roce 1996 byl schválen územní plán, do něhož byla výstavba na Rýžovně zanesena.

Lokalita bývala do 2. světové války poměrně velkou osadou, žilo tam kolem 500 lidí. Dnes tam trvale nežije nikdo. Z původních asi 70 domů jich do současnosti zůstalo stát jen asi 8. Za vylidněním může odsun Němců po druhé světové válce.

Horník tvrdí, že město potřebuje nové obyvatele, jejichž počet je zanesen právě i do územního plánu. Podle něho se počítá, že ve městě má žít trvale 450 obyvatel, nyní jich je asi 200. Do tabulek je zahrnuta i nová Rýžovna. „Počet lidí už přímo ve městě navýšit nedokážeme,“ konstatuje Horník.

Podle Rudolfa Chlada ze Spolku Rýžovna, který založili odpůrci projektu, nejde jen o samotnou výstavbu nových domů, ale především o ochranu přírody a hlavně vody. „Krušné hory jsou na seznamu oblastí, které vyhlásila vláda a kterých je v naší republice 19. Nesou název Chráněná oblast přirozené akumulace vod a jsou v nich zakázány činnosti narušující vodní režim, například těžba surovin, odlesňování a odvodňování. Odvodňováním se rozumí i vytváření nových ploch, které nevsakují vodu, jako jsou střechy, zpevněné plochy, parkoviště a zasíťování celé lokality kabely, vodovodem a kanalizací. To je ve své podstatě drenáž odvodňující celou lokalitu. Krušné hory zásobují vodou celé podhůří. Pokud to nebudeme respektovat, přijdeme o vodu. A když nebude, tak to bude průšvih,“ varuje Chlad.

Podle něho nejde v případu Rýžovny jen o ohrožení zásob vody, ale i narušení stability blízkého rašeliniště.

„Kritizovali jsme záměr, v němž se uvažovalo o 80 domech. Ale je jedno, zda jich bude 82 nebo jen 42. Stále je to obrovský zásah. Kdyby to bylo sedm, osm domů, které by se postavily na původních základech a ctily by ráz zdejší přírody a krajiny, mohly by pomoci místní agroturistice. Lidé by tam chovali ovce, krávy a kozy, tak bychom výhrady neměli. Ale tento projekt, který není v souladu s přírodou, je pro nás nepřijatelný,“ vysvětluje Chlad.

Projekt se znovuosídlením Rýžovny napadl i Památkový ústav v Lokti (NPÚ). Požadoval aktualizaci územního plánu z roku 1996 a regulačního plánu z roku 2003. „Vadilo nám, že projekt vůbec nerespektoval tradiční zástavbu a že má jít o satelitní městečko. Domy nemusí být autentické jako kdysi, ale na druhou stranu – proč ne,“, reaguje ředitelka NPÚ Romana Riegerová. Dodává, že regulační plán stejně Božímu Daru vyprší už za dva roky, a pokud se město chce do projektu pustit, bude muset absolvovat zcela nové procesní kolečko. „Pak to bude znamenat, že město nás bude znovu žádat o regulace. My se pak budeme vyjadřovat ke každému domu v této výstavbě,“ upozorňuje.

Horník projekt obhajuje s tím, že je schválený územním plánem a že se s oživením Rýžovny vždy počítalo. „V okolí Božího Daru je řada obcí, jež zanikla, a právě ona je jednou z nich, kterou bychom chtěli znovu postavit na nohy. Nová osada by neměla být na původní zástavbě, ale měla by být koncentrována kolem křižovatky, kde se nachází salaš. Kdybychom domy vrátili na jejich původní základy, které byly po osadě rozseté, bylo to nesmírně finančně náročné už třeba kvůli napojení inženýrských sítí a také stavbě potřebných komunikací. Původní obyvatelé využívali polní cesty, my dnes jezdíme po asfaltových. Takový projekt by byl prostě nezafinancovatelný,“ říká Horník.

Podle něho mají mít domy charakter horského vesnického stavení, u nichž by mohli mít jejich uživatelé třeba i malé hospodářství. „Budou muset samozřejmě splňovat limity, ať už výšku, typ oken i materiál, z něhož bude dům obložen. Prioritně půjde o domy určené k trvalému bydlení,“ pokračuje.

Co se týče ochrany vod, tak v rámci projektu mají být v lokalitě vybudovány čtyři nové vodní nádrže. „Pokud někdo namítá, že narušíme zdroj vody, tak je laik a měl na to upozornit už před 40 lety, kdy se tu udělala meliorace za tehdejších 70 milionů korun, což dnes odpovídá asi jedné miliardě korun. Toto my naopak chceme změnit,“ poznamenává Horník. „Není možné Krušné hory zakonzervovat a ponechat je i nadále v jejich současné podobě, což by si mnozí asi přáli.“