Pro Tomáše Hybnera (ČSSD) nebyl tento rok až tak úspěšný, aby mohl být sám se sebou spokojen. Po podzimních komunálních volbách musel z vedení karlovarského magistrátu odejít. Volební výsledky rozhodly, že koalici ODS a ČSSD nahradí koalice K20. Přestože se Hybner po osmi letech musel rozloučit s postem náměstka primátora pro majetek, nelituje. „Možná ta změna byla třeba,“ zapřemýšlel při našem rozhovoru. Práci navíc získal obratem. Krajské zastupitelstvo jej jmenovalo do uvolněné funkce krajského zastupitele. My jsme se ho proto zeptali:

Na zasedání krajského zastupitelstva jste byl zvolen uvolněným zastupitelem a neobešlo se to bez kritiky ze strany opozice.
Jak jste se cítil, když vás tam takhle pitvali?

Za poslední roky, kdy jsem byl pro různé lidi s velmi pochybnou minulostí opakovaně terčem sprostých útoků a nesmyslně a lživě jsem byl obviňován, jsem si musel zvyknout na ledacos. Snad právě proto umím rozlišit, kdy někdo kritizuje výsledky mé práce nebo mé kvality a kdy si jen někdo léčí komplexy prostou kritikou čehokoliv a kohokoliv. Lidé, kteří mě znají, vědí, že jsem vždy připraven k věcné diskusi a nebráním se jí. Hloupé výpady pana Homolky ale snad ani nestojí za komentář, ať se ztrapňuje, když ho to baví.

Můžete detailněji rozvést náplň vaší práce? Jednou ze stěžejních priorit by měly být finance pro projekty, které kraj připravuje z evropských peněz. O jaké konkrétně jde?

Za svoji hlavní prioritu považuji využití možností, které nám nabízejí současné evropské fondy. Bohužel, když se podívám na jednotlivé operační programy ČR a udělám si analýzu čerpání jednotlivých subjektů dle krajů, tak jsme krajem, který nejméně čerpá evropské finance v rámci stávajícího období 2007-2013. Výjimkou je Regionální operační program Severozápad (ROP), kde se nám naopak pro náš a Ústecký kraj podařilo vyjednat nejvíce prostředků ze všech regionů v ČR a jejich využitím se také budu v nové pozici zabývat. Nesmíme zapomenout, že v dnešní době se začíná vyjednávat o novém programovém období EU 2014+ a mojí snahou bude samozřejmě připravit Karlovarský kraj na nové období, což je dlouhodobý proces, a to v souvislosti s právě zveřejněnou 5. kohezní zprávou, která se zabývá politikou hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Budu zároveň působit v pracovních komisích na různých úrovních (např. MMR, Asociace krajů), ve kterých je potřeba hájit stanovisko a zájmy Karlovarského kraje a které budou připravovat pro kraje návrh nových operačních programů na období 2014+. V rámci Karlovarského kraje budu také koordinovat projekty, které jsou financovány z evropských peněz (např. CTV Ostrov, Becherova vila v Karlových Varech, ISŠTE Sokolov), ale také se budu podílet na přípravě nových projektů, jako je například projekt Návštěvnického centra Karlovarského kraje, které by mělo být umístěno v areálu u krajského úřadu. Mojí snahou bude také napomáhat rozvoji mikroregionů na území Karlovarského kraje.

Se sháněním evropských peněz máte zkušenosti, jste místopředsedou Regionální rady soudržnosti a členem Monitorovacího výboru. Mohl byste vysvětlit náplň práce těchto institucí a jak vlastně fungují?

V Regionální radě Severozápad působím od jejího vzniku 1.7.2006, ale místopředsedou jsem se stal až v prosinci 2008 a s tím, jak je ROP úspěšný a žadatelé získávají dotace, souvisí i výrazný nárůst mojí agendy. Regionální rada je řídícím orgánem Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad (ROP) a mojí náplní je kontrola a konzultace materiálů, které předkládá Úřad Regionální rady, a k tomu připravuji stanoviska Karlovarského kraje. V současné době se také připravuje revize operačního programu, která bude zahrnovat dlouhodobý proces vyjednávání s Evropskou komisí. Jinak tato instituce je financována z evropských peněz a jejím posláním je podporovat a financovat projekty měst, obcí a podnikatelů, které zvýší atraktivitu regionu Severozápad a pomohou jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji. V rámci svojí pozice v Monitorovacím výboru dohlížím na dodržování schválených pravidel ROP Severozápad. Pravidelně také informuji na zastupitelstvu Karlovarského kraje o vývoji ROP Severozápad. Celkem bylo do ROPu od roku 2007 podáno 783 projektových žádostí, pro jejichž realizaci chtěli žadatelé z operačního programu získat dotace za více než 29 miliard korun. Podpora z ROP Severozápad byla dosud schválena pro 240 projektů, mezi které bylo rozděleno přibližně 13,5 miliardy korun. Realizátorům úspěšně dokončených projektů či etap bylo dosud proplaceno skoro 6 miliard korun.

Máte v plánu při krajském úřadu založit destinační agenturu, která by měla mít na starosti lázeňství. O co jde?

Jedním z oborů, ve kterém je Karlovarský kraj velice úspěšný, je cestovní ruch. Zde musím říci, že bych se chtěl inspirovat obdobou destinační agentury, kterou mají v Ústeckém kraji založenou na podporu Českého Švýcarska a která je velice úspěšná. Naše destinační agentura by se měla zabývat koordinovanou podporou cestovního ruchu, nejen tedy oblastí lázeňství. Mým záměrem je rozdělit kraj do turisticky významných oblastí (například lázeňské oblasti, Krušné hory apod.), které by následně byly příjemci dotací na podporu cestovního ruchu a vydávaly turistické průvodce, brožury, provozovaly infocentra, zajišťovaly různé akce, prostě aktivně podporovaly v daném místě cestovní ruch. Samozřejmostí by také byla společná propagace na veletrzích cestovního ruchu, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Z tohoto důvodu bych rád navázal na detailnější spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism.

Co si mají čtenáři představit pod pojmem surovinová politika, jíž se také chcete věnovat?

Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát, nebo v našem případě Karlovarský kraj, ovlivňuje vyhledávání a využívání zdrojů nerostných surovin, ale s velkým důrazem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot. Hospodaření s nerostnými surovinami bude mít v ČR, obdobně jako ve většině zemí EU, dvě základní úrovně - Státní surovinovou politiku, prováděnou na úrovni centrálních orgánů státní správy (MPO, MŽP, MF, MMR), a Regionální (krajskou) surovinovou politiku, jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování včetně regionálního rozvoje a plány odpadového hospodářství kraje. V rámci této politiky je nutné se také zabývat surovinami z obnovitelných zdrojů a hledat vlivy na úspory energií. Mojí snahou bude prosadit koncepční přístup v tomto oboru a hájit zájmy Karlovarského kraje a jeho občanů před centrálními orgány.

Jaké jsou vaše pocity z odchodu z magistrátu? Náměstkem jste byl osm let …

Odešel jsem od práce, kterou jsem vykonával dlouho, pečlivě, a musím říci, že rád. Tak ovšem politika funguje, většinu voličů přesvědčil jiný názorový směr, tak bude teď na našich kriticích, aby předvedli, co dokážou. Osobně mám však radost ze všech projektů, které se mi podařilo uskutečnit a které jsou ve městě vidět doslova na každém kroku.

Budete kandidovat na krajského předsedu sociální demokracie, jak se proslýchá?

Mám signály, že část členské základny by mě na tomto postu ráda viděla, a to je pro mě důvodem, abych svou kandidaturu bral vážně. Rozhodne se tento týden na krajské konferenci, kterou navštíví také kandidáti na předsedu ČSSD Bohuslav Sobotka a Michal Hašek.

Chystají se i změny v karlovarské ČSSD. Jaké konkrétně?

Po volbách do zastupitelstva města jsme se zabývali výsledkem ČSSD a proběhly určité změny v orgánech strany. Předsedou Městského výkonného výboru ČSSD jsem byl zvolen většinou hlasů, zvoleni byli také čtyři místopředsedové.

Analyzovali jste v ČSSD komunální volby, které pro sociální demokraty znamenaly sice úspěch v kraji, například v Sokolově, Chebu či Ostrově, ale ztratili jste Karlovy Vary? Kde byla podle vás ta největší chyba?

V prvé řadě jsem velmi rád, že komunální volby v našem kraji dopadly pro ČSSD velmi dobře. Za další je třeba říct, že ve volbách v Karlových Varech jsme skončili jako druhá nejsilnější strana a od vítěze nás dělí jediný mandát. Druhou nejsilnější stranou jsme byli i v zastupitelstvu minulém. Uznávám však, že určitý odliv hlasů u ČSSD nastal. Odráží to zřejmě celorepublikový příklon k novým politickým subjektům a stranám. Občané tak budou mít šanci po pár letech vyhodnotit, zda tyto strany, které se těšily mimořádné přízni v médiích, dokážou své sliby naplnit i v praxi.

Vaše manželka pracuje jako vedoucí kanceláře karlovarského primátora Petra Kulhánka. Nedohadujete se doma o politice? Nebo je politika u vás tabuizované téma?

U nás doma politika rozhodně není tabu. Pocházím navíc z rodiny, kde se politika řešila i dříve, můj otec je bývalým karlovarským zastupitelem.
Je ale nutné rozlišovat mezi mou prací - tedy politikou - a prací mé ženy, která s politikou nemá společného nic. Moje žena jako kancléřka zajišťuje obsáhlý servis na úřadě, od protokolárních záležitostí až po řízení chodu sekretariátů vedení města. V této funkci logicky musí být zcela apolitická. A představa, že jí někdo svěřuje své politické záměry, které by mi doma vykládala, je skutečně nereálná.