Pro někoho příliš vágní až utopistický projekt, pro další impuls a možnost, jak Karlovarskému kraji vrátit bývalou prosperitu a věhlas.

Krajská strategie pro návrat obyvatel do regionu zaujala. Optimisty nadchla, pesimisty pobavila. O vysvětlení, jak přesvědčit rodáky či lidi, kteří mají na region vazbu, aby se vrátili, Deník požádal koordinátora projektu Dominika Jandla.

Kdo je Dominik Jandl 

Vystudoval politologii. Krátce působil jako novinář, poté se zabýval propojením společenských témat a technologií. Posledních devět let se pohyboval v segmentu "civic tech", tedy v propojování úřední sféry s veřejností pomocí nových technologií. Nejdříve jako projektový a produktový manažer a poté jako jednatel společnosti poskytující samosprávám online platformu pro participaci. V rámci toho zajišťoval několik let například participativní rozpočtování pro New York City Council. Od února 2024 externě, na poloviční úvazek, spolupracuje s Karlovarským krajem jako koordinátor pro návrat expatů.

Karlovarský kraj schválil iniciativu krajské strategie pro návrat obyvatel do regionu. Mohl byste tento projekt krátce představit? 

Projekt cílí na expaty, tedy lidi, kteří z kraje odešli, aby si k němu udrželi vazbu a ideálně se vrátili. Ten anglický termín popisuje lidi žijící dočasně na jiném místě, než které považují za skutečný domov. Snažíme se cílit i na ty, kteří odsud sice nepochází, ale nějakou vazbu mají a jsme pro ně nějakým způsobem atraktivní. Jde to ruku v ruce s transformačními aktivitami, protože samotná výstavba infrastruktury a domů bez lidského kapitálu a know-how, tedy znalostí a zkušeností, kraj nepozvedne.

Demografický trend obyvatel Karlovarského kraje není příznivý. Lidé se osud stěhují, vysokoškoláci se zpět nevracejí. Jak tomu zabránit? Z průzkumů vyplývá, že největší bariérou je jejich uplatnění na trhu práce v rámci jejich kvalifikace.

Dlouhodobý trend je negativní, ačkoli data za rok 2023 jsou povzbudivá a věříme, že nevymýšlíme kolo, ale že spíše vlastně chceme nějak systematicky podpořit trend, který už vlastně přirozeně započal. Snažíme se v maximální možné míře pracovat s dostupnými daty a plánujeme sbírat další, abychom věděli, jak lze rodákům a rodačkám jít naproti. Víme, že cílová skupina je veliká - od 90. let odešlo přibližně 40 tisíc lidí. Největší podíl do Prahy. A díky moderním technologiím na ně můžeme cílit snadno i tam. Z průzkumu provedeného Krajskou agenturou rozvoje podnikání vyplývá, že se nevrací zhruba polovina těch, kteří odejdou studovat vysokou školu. Ale taky víme, že o návratu stále uvažuje zhruba čtvrtina expatů - bez ohledu na věk. A to skrývá pro kraj obrovský potenciál. Mzdy v kraji a nabídka práce pro lidi s vyšší kvalifikací jsou problém. Doba nám jde ale do velké míry vstříc. U mnoha profesí se totiž zásadně mění styl práce. Je stále méně vázán na konkrétní lokalitu. Velká část lidí pod 40 let bere za samozřejmost, že může z velké části pracovat z domova nebo třeba z druhé strany zeměkoule. U lidí pod 30 je možnost takové volby dokonce skoro samozřejmost. A taky víme, kde jsou naše silné přednosti: kvalitní životní prostředí, sportovní vyžití, klidnější způsob života. A taky životní náklady, protože třeba vlastní bydlení v Praze je dnes i pro velkou část střední třídy buď nedosažitelné anebo za hranou toho, jaké závazky na sebe chtějí vzít.

Císařské lázně. Ilustrační snímek.
O Stavbu Karlovarského kraje soutěží nemocniční objekty i domov Matyáš

Kdo se na tomto projektu podílí, s kým tým spolupracuje? Jste v kontaktu například s Krajskou hospodářskou komorou? A s dalšími krajskými organizacemi, například s agenturou 4K nebo s Krajskou agenturou pro rozvoj podnikání?

Agenda je součástí komunikačního týmu kraje, což dává veliký smysl, protože právě v komunikaci spočívá majorita práce. Sběr dat bude probíhat participativně, což je zase jen specifický způsob komunikace, který sám o sobě posiluje vazbu lidí ke kraji. Už to, že se o expaty kraj zajímá, vysílá jejich směrem silný signál. Není to domněnka, to víme z průzkumů. Není třeba žádný speciální tým, ale spíš koordinace tohoto tématu a jeho myšlenky v rámci kraje a jeho organizací. Navazuje to na už zavedené věci, například stipendia pro studenty medicíny a jiných oborů a synergicky to působí i se snahou o vznik vysoké školy. A samozřejmě je třeba koordinace s dalšími aktéry. Jsme v kontaktu s Krajskou hospodářskou komorou, která už má zavedené projekty směřující podobným směrem. Jeden z nich třeba cílí na to, aby se v případě příchodu celé rodiny podpořilo nalezení práce i pro partnera nebo partnerku. Nejen tam vidím potenciál velkého propojení. Dochází totiž paradoxním situacím, kdy firmy v kraji neúspěšně hledají lidi na kvalifikované i vysoce kvalifikované pozice, zatímco expati žijí v představě, že takové pozice v kraji nejde najít. Možná stačí propojit správné komunikační kanály a přinese to velký dopad. Agentura 4K by zase do budoucna měla v rámci své činnosti nabídnout spoustu věcí, které z pohledu expatů mohou být bariérou. Například sdílená pracovní místa - coworkingy anebo propojování konkrétních aktivit mezi "světem tam venku" a tím naším v kraji. Potenciálních partnerů v kraji i mimo něj je ale hodně a sami se nám hlásí.

Ocenění výtvarníci.
Výtvarná soutěž pro seniory byla výjimečná, nejvíc vítězů je z Karlovarska

Jak mapujete a definujete největší problémy kraje, máte přehled o tom, kde se situace v regionu zlepšuje a která část regionu je na tom nejhůře?

Karlovarský kraj je sice malý, ale hodně rozmanitý. Ve městech a obcích jsou velké rozdíly a řeší jiné problémy. Liší se dostupnost a cena bydlení, ale třeba i dopravní dostupnost. Jiné problémy trápí lázeňská města, zvlášť ve chvíli, kdy lázeňství prochází transformací, a jiné průmyslový Cheb. Úplně jiné pak zase krušnohorské obce anebo Žluticko. I expati vnímají problémy hodně optikou toho místa, odkud přesně pocházejí. A to je vedle zjištění potenciálu práce na dálku jedna z věcí, kde potřebujeme více dat. Zatím jich máme málo k tomu, abychom věděli, jak rozdílný je pohled expata z Chebu nebo Sokolova. Jestli jim v návratu brání stejné věci nebo se naopak liší a jak moc. Potřebujeme data, abychom na jejich základě mohli zvolit komunikaci a říct si, co konkrétního může kraj třeba i ve spolupráci s městy a obcemi udělat.

Práce na karlovarském průtahu.
Dopravu na karlovarském průtahu brzdí uzavírka. Silničáři opravují výtluky

Projekt návratu obyvatel do regionu je ambiciózní iniciativa, ale pro některé pesimisty to možná bude spíše utopistická snaha…

Každý má na skepsi nárok. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. A taky se nesnažíme vynalézt kolo. Celé to je o tom navázat na už probíhající věci, vysbírat trochu více dat, upravit a zacílit podle toho komunikaci a zdůrazňovat v ní určitá témata a odpovídat na otázky. Doba skutečně hraje v náš prospěch. Důležité je koukat se do světa na úspěšné příklady, kde se podařilo něco podobného. Já v tomto směru rád zmiňuji město Ilmenau z Duryňska, tedy z někdejšího východního Německa. V 90. letech postavilo svůj rozvoj do velké míry na rozvoji tamní technické univerzity na rozdíl od jiných měst někdejší NDR, která se snažila těžit z daňových pobídek pro firmy. Jenže firmy časem odešly dál, zatímco Ilmenau dnes v mnoha metrikách včetně růstu kvality života válcuje většinu měst z někdejší západní části Německa. U nás jde o něco jiného, ale základ je stejný, potřebujeme posílit střední třídu, která přinese do lokální ekonomiky pražské mzdy, podpoří tím místní malé podniky, vytvoří tlak na růst mezd obecně. Stejně tak na růst kvality služeb. Bude to taky chtít řešení nedostatků ve školství, dopravě, což prospěje zase úplně všem v kraji.

Ilustrační snímek.
Karlovaráci se mohou snadno zbavit objemného odpadu

Co těmto lidem může kraj nabídnout? A jak by mohl pomoci?

Kraj jim může nabídnout, že se bude snažit odbourávat bariéry - tam, kde to nějak dělat může. V mnohém možná stačí, aby směrem k nim nastavil správnou formu komunikace. Může říct: "Ano, infrastruktura je ještě problém, ale D6 jde pomalu do cíle a dojezd do Prahy bude brzy trvat stejně dlouho jako přejezd z Petřin do Letňan, tedy z jednoho konce metropole na druhý. Bydlení zde vždy budete mít výhodnější než v Praze, ať vlastní či nájemní. Výrazně se zlepšila dostupnost vysokorychlostního internetu, takže můžete pracovat bez problémů z domova nebo ze sdílené kanceláře a mít jistotu, že po práci budete mít skoro všude v kraji do 15 minut dostupný plnohodnotný les." Potenciální bariéry v oblasti kvality vzdělávání nebo dopravní dostupnosti kraj také může řešit, aniž by to nějak zvýšilo náklady, protože je kraj tak jako tak řešit musí. V hodně věcech budou stěžejní další partneři - státní instituce, města a obce, podnikatelé.

V Celní ulici zasahovalo několik inspektorů.
Odposlechy karlovarského policisty prozradily, že plánuje loupežné přepadení

Jak chcete tento projekt prezentovat? Jak jej, lidově řečeno, dostat mezi lidi? Aby věděli základní informace a případně se připojili?

Komunikace musí jet do velké míry hlavně na sociálních sítích a formou newsletterů, kvůli nimž budeme vedle sběru dat chtít vytvořit i databázi kontaktů. Proběhnou i veřejná setkání, na která vyjedeme za expaty do Prahy či Plzně. Zmiňovaný sběr dat pojede na webové stránce projektu, která nabídne i základní info o projektu, kraji a bude všem bez rozdílu zprostředkovávat i dostupná data. Využijeme ale i příležitostí, které by se konaly tak jako tak, snažíme se expaty ve velkém počtu dostat na celokrajskou ideovou konferenci reVIZE, která proběhne 18. dubna v Císařských lázních. Využijeme filmový festival, na který se velká část expatů hlavně z okolí Varů sjíždí a je tu velká příležitost je oslovit. Kraj skrze agenturu 4K bude mít prvně v historii festivalu vlastní místo, kde nabídne přímo v epicentru dění zajímavý program pro místní, expaty i návštěvníky.