K rozhodnutí došel největší a nejstarší výrobce českého porcelánu kvůli cenám energií a nižšímu odbytu. „Covid jsme ustáli bez ztráty kytičky. Pak ale přišlo skokové zdražení energií, to byla první rána. Provoz haly se kvůli tomu stal nerentabilní,“ nastínil Argman. „Poslední kapka nastala s výkyvem v zakázkách, kdy nám klesá odbyt o 15 až 20 procent. Když spojíte energie a pokles zakázek, racionální úvaha nás vede k tomu, abychom zavřeli a kus výroby přesunuli do Nové Role a Lesova, kde máme další provozy,“ doplnil.

O práci v klášterecké porcelánce tak přijde 38 zaměstnanců. Podnik neskončí zcela, i nadále se tam budou dekorovat, pálit a balit polotovary z dalších dvou provozů. Ty jsou v Karlovarském kraji. Velká část kláštereckého závodu, kde se už teď využívalo jen 40 procent hal, bude v příštích měsících nabídnuta k pronájmu.

Josef Balogh u Krajského soudu v Plzni
Hrál mrtvého a díky tomu přežil. Útočník jde za mříže na 16,5 roku. Cože? Křičel

Podle generální ředitele bylo možné výrobu v Klášterci nad Ohří zachránit. Od začátku globální ekonomické recese žádal vládu, aby poskytla sklářství a porcelánovému průmyslu srovnatelnou podporu, jakou mají v Polsku a Německu. Oslovil například Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby aktivovalo českou obdobu německého modelu kurzarbeit. Ten umožňuje firmám při krátkodobých propadech poptávky nepropouštět zaměstnance, ale nechat je pracovat v kratší pracovní době, přičemž mzdu dočasně dotuje stát. Se svou žádostí však neuspěl.

Ve svém zdůvodnění se místopředseda vlády a ministr Marian Jurečka odkazoval na rozpočtovou odpovědnost. „Vláda činí skutečně maximum pro ochranu českého hospodářství a zmírnění dopadů současné situace na české podniky. Stále je však nutné mít na zřeteli rozpočtovou odpovědnost vlády, jejíž porušení by již v blízké budoucnosti mohlo mít pro Českou republiku katastrofální důsledky,“ odpověděl ministr Jurečka řediteli. „V neposlední řadě je pak opakovaně nutné zmínit, bohužel, že ve srovnání s německým státem jsou finanční možnosti České republiky výrazně limitovány,“ doplnil.

Prezident České republiky Petr Pavel s manželkou Evou.
V Karlovarském kraji byl u začátku školního roku i prezident, popřál prvňáčkům

Podle Argmana by stačily dva či tři měsíce kurzerbeitu, aby se závod opět postavil na nohy. Za dané situace podle něj bylo ukončení výroby nevyhnutelné.

„Pro mě osobně je to tragédie, ale nic s tím neudělám,“ uvedl ředitel. „Tu fabriku stavěl můj tatínek a já ji teď zavírám. Je to neštěstí. Člověk ale musí řídit firmu pragmaticky, ne pocitově,“ doplnil.

Porcelánku založil v roce 1794 v Klášterci nad Ohří hrabě František Josef Thun a Jonann Nikolaus Weber. Jako první v Čechách začala s výrobou takzvaných cibuláků podle míšeňských vzorů. Bylo to kolem roku 1870. Historie původní klášterecké porcelánky skončila v roce 1968, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě nových, moderních budov. Tam je dosud.
Vloni dosáhla společnost Thun 1794 tržeb kolem 496 milionů korun, zisk před zdaněním byl kolem šesti milionů. Nejvíce výrobků putovalo na český trh, jednalo se o 46 procent produkce. Dalších 21 procent mířilo do dalších zemí Evropské unie a zbytek na ostatní světové trhy včetně USA či Brazílie.