V kolejišti se prohánělo několik vlakových souprav, které přepřahaly lokomotivy, zastavovaly na semaforech nebo nádražích. „Model je postaven v měřítku 1:120a stavby i profil krajiny odpovídají realitě,“ vysvětluje hlavní pořadatel výstavy a modelář Marek Kovář z Prahy. Základem každého panelu je prý dřevěný rám, na který se lepí polystyren. Z něj se pak tvaruje krajina.

Ilustrační snímek.
Cenu prodávané školky určí nový znalecký posudek

„Většinou ji děláme podle fotek kolem tratí. Někam dojedeme, vyfotíme a pak převedeme na panel,“ popisuje modelář. Od krajiny se pokračuje ke stavbě budov, které se dělají z papíru a tmelu. „A pokud toto zvládnete, můžete se pustit do stavby vagonů. Troufnout si totiž na lokomotivu, to už chce hodně znalostí a šikovnosti. Postavit jezdící lokomotivu je modelářským vrcholem,“ doplňuje Marek Kovář.

Modely vláčků se ale dajíi koupit, což rozhodně není levná záležitost. Lokomotiva totiž vyjde zhruba na čtyři tisíce korun a vagon na tři až čtyři stovky. A metr funkčního železničního modelu se dá postavit podle modelářů od pěti dní až do měsíce. „Záleží, kolik máte času a taky jak složitou stavbu děláte. Rozhodně to ale nezvládnete za pár hodin,“ dodává Marek Kovář.

Nad kinem Čas v těchto dnech vyrůstá gabionová zeď, která má zajistit havarijní stav tohoto nestabilního svahu. Foto: Deník/Jana Kopecká
Padající svah u Času chrání gabionová zeď