Tenké jehly zabodnuté v těle, akupresura nebo masáže. I to může být jednou z metod, kterou se budou snažit dát do pořádku své pacienty v Karlovarské krajské nemocnici.

Tradiční čínská medicína by se tam totiž mohla podle představ vedení Karlovarského kraje stát běžnou léčbou.

Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Miloslav Čermák se už dokonce při nedávné návštěvě Číny setkal s vedením Changpingské nemocnice.

A její ředitel Liu Baojian mu se svým týmem předvedl i krátkou ukázku východní medicíny.

„V nemocnici by mohli působit dva čínští lékaři, kteří by medicínu praktikovali," uvedl náměstek s tím, že zapojení východní medicíny do léčebných procesů a lázeňství není v Evropě úplnou novinkou.

„Ve Spolkové republice Německo funguje fakulta východní medicíny, která připravuje mediky s tímto zaměřením," poukázal Čermák.

„A v nemocnici v Hradci Králové bude několik ambulancí, kde budou lékaři Číny," upozornil na první průkopníky v této oblasti u nás .

„Je jasné, že to je běh na dlouhou trať, lékaři budou muset určitě umět česky," poznamenal náměstek.

Lednová mise Karlovarského kraje vedla do družební oblasti Changping a Xicheng (Peking, Čína) a podle mluvčí Jany Pavlíkové byla zaměřená na rozvoj partnerské spolupráce.

„Jednalo se také o kultuře, památkové péči a ochraně památek a vzájemné výměně turistů," doplnila mluvčí.

Karlovarský kraj Prohlášení o přátelské výměně a spolupráci s Changpingem podepsal v březnu 2007.

GLOSA IVANY KALINOVÉ

Krajská čínská inspirace

Tak tohle se povedlo. Jeden aby se bál, s čím se z cest vrátí naši krajští politici. Naposledy navštívili Čínu , kde se jim v mysli zrodil naprosto geniální nápad. V Karlovarské krajské nemocnici zavést čínskou léčbu. Předesílám, že proti těmto léčebným metodám nic nemám, naopak. Ale ne v ekonomicky zchudlé nemocnici, která sama nyní neví, co si počít s dluhy a přemítá, jak i česky léčit tak, aby tu bídu pacienti nepoznali. Nadšení z čínské medicíny v této navoněné bídě by tak s krajskými politiky sdílel asi jen čínský prodejce, který by si s lékařskými krajany v nemocnici s chutí pokecal. Ale představa náměstka Čermáka či ředitele Rokůska opíchaných jehličkami a meditujících při vznášejícím se dýmu voňavých tyčinek, to by stálo za to. Vyléčeni ze svých nereálných představ by v kimonech popili doušek lahodného čaje, možná osvěžili paměť a v Číně by se konečně zeptali i na dodržování lidských práv. Krajská inspirace dálnou Čínou přesto zřejmě zůstane jen na stránkách novin nebo u číny, kterou s chutí zbaštíme v čínskočeském bistru. V tomto kontextu mě ale tak trošku děsí, co přijde, až naši politici vyrazí třeba do Afriky. Budou v nemocnici léčit šamani, pozvou kouzelníky, medicinmany, zaříkávače, věštce? Vždyť tvůrčí jiskra našim politikům nechybí a cestování mají v krvi. Výběr destinací, kde kraj uzavírá partnerství, hovoří za vše. Jakoby se vše dělo pod heslem jedeme co nejdál, ať to stojí, co to stojí. Zatím jen jezdili. Dobrá. Teď ale chtějí kousek exotiky přivézt i domů. A mě bere panika. Jdu na akupunkturu.