Proti záměru se postavili i památkáři. Požadovali aktualizaci územního plánu z roku 1996 a regulačního plánu z roku 2003, které výstavbu na Ryžovně umožňují. Podle rozpracovaného projektu by měli zaniklou obec probudit k životu noví usedlíci, kteří by se nastěhovali do nově postavených domů. „S Národním památkovým ústavem jsme si vyjasnili stanoviska a Boží Dar zadá zpracování nové studie zástavby, která by měla zohlednit aktuální kontext ochrany území,“ uvedl starosta Božího Daru Jan Horník.

OSTRÉ PROTESTY

Daleko ostřeji ale proti výstavbě protestují někteří místní. Požadují zachování současné autenticity podle nich mystického, byť opuštěného místa a kvůli tomu založili Spolek Ryžovna – Der Verein Seifen. Jeho členové budou usilovat o dialog o budoucnosti Ryžovny, protože tato zaniklá ves je podle nich dnes ceněna pro svůj genius loci a jedinečnou atmosféru. „Současný projekt výstavby považujeme za zastaralý, násilný a nevratný,“ zdůraznil Jan Brunclík, člen výboru nového spolku Ryžovna.

Rudolf Chlad, taktéž člen výboru, trvá na tom, že záměr je mimo jiné v rozporu se Zásadami územního rozvoje Karlovarského kraje, ale také s nařízením vlády o zadržování vody v krajině, které je už nyní nedostatek. „Koliduje i s pravidly ochrany přírody,“ doplnil Chlad. Plán zastavět Ryžovnu je podle spolku krátkozraký a výstavba v zamýšleném měřítku naruší krajinný ráz, ohrozí i vzácné druhy rostlin a živočichů a stavební práce nenávratně poškodí místní přírodu. „Město navíc nemůže zaručit, že domy budou využívány k trvalému bydlení. Ani do nově postavených domů přímo v Božím Daru se nepřistěhoval trvale téměř nikdo. Zvýší se už tak narůstající dopravní zátěž v zimě téměř nedostupného místa,“ argumentuje Brunclík.

VÝSTAVBA VADÍ NEJEN MÍSTNÍM

Zastupitelstvo města by se podle spolku mělo spíše soustředit na skutečně palčivé problémy Božího Daru, například na rekonstrukci hotelu na Klínovci, a nikoli otevírat 20 let staré plány výstavby. „Mezi podporovateli spolku jsou vedle místních obyvatel a milovníků Krušných hor z Čech i Německa také odborníci z řad zoologů a botaniků, ochránci přírody i historici,“ zdůrazňují zakladatelé Spolku Ryžovna.

A dodávají, že Boží Dar od 90. let ve svých oficiálních dokumentech deklaruje zachování původní historické podoby Ryžovny, která byla v roce 2014 vyhlášena krajinnou památkovou zónou. „A v letošním roce se jako součást hornické oblasti zapsala také na seznam světového dědictví UNESCO. Město tam ovšem plánuje výstavbu až 80 rodinných domů pro trvalé bydlení, včetně potřebné infrastruktury, což je v přímém rozporu s výše uvedenými skutečnostmi,“ odmítají znovuoživení zaniklé vsi členové Spolku Ryžovna.

Místostarosta Božího Daru Jaroslav Formáček zatím není o novém Spolku Ryžovna informován, ale diskuzi s jeho členy se božídarská radnice nebrání. „Dohodli jsme se i s památkáři, že přepracujeme regulační plán z roku 2003. Kvitujeme to, že jde o chráněnou lokalitu, a dohoda je proto nutná,“ uvedl místostarosta.