Mezi městy nyní začalo být populární omezování sečení trávy. „V Chebu vzniknou místa s omezením seče trávy, důvodem je dlouhodobé sucho,“ uvedl místostarosta Chebu Jiří Černý. Vytipováno už je několik oblastí, například Klášterní Dvůr, některá místa podél řeky na Krajince, prostor po bývalém pivovaru v Příkopní ulici a další. „Některá místa se budou sekat omezeně – dvakrát za sezonu, na některých místech se použije technologie mulčování,“ vysvětlil.

Podobná je situace také v Mariánských Lázních. „Také zakládáme tzv. motýlí louky, kde se výrazně snižuje frekvence sečení. Chystáme také vytvoření několika dalších vodních jezírek a velkou investici do odbahnění knížecího rybníku. Projekt na zachycování dešťové vody teď chystáme na centrálním parkovišti a zkoumáme další možnosti v této oblasti,“ uvedl mariánskolázeňský starosta Martin Kalina.

ZACHRAŇME DEŠŤOVKU

„Máme už čtyři roky vypracovaný plán sečí. Některé plochy se sekají jen dvakrát ročně, jiné desetkrát. Jako lázeňské město si nemůžeme dovolit nestarat se o naše parky v centru města, snížili jsme ale seče na krajích města – a to i z ekonomického hlediska. Staráme se ročně totiž o pět milionů metrů čtverečních a posečení jednoho metru čtverečního stojí jednu až dvě koruny,“ nastínil situaci ve Františkových Lázních starosta Jan Kuchař. V praxi to tedy vypadá, že třeba lesopark Amerika se seká dvakrát do roka, víckrát se zde prosekají pouze průchody. „Ale nemyslím si, že by toto rozhodnutí výrazně přispělo k tomu, abychom ve městech udrželi vodu. Musíme se zaměřit například na to, abychom z měst neodváděli dešťovou vodu. Léta se vymýšlí, jak se jí zbavit, všude je beton a drenáže, to je podle mě daleko větší problém než posekaná tráva. Už máme v plánu projekt, díky kterému bychom prostřednictvím čtyř os zadrželi dešťovou vodu a prostřednictvím chytrého zavlažování bychom ji mohli vrátit zpět.“

Podobným směrem se chtějí ubírat také Karlovy Vary. „Momentálně se probíráme dotačními tituly na zadržování vody v krajině, ale i sami hledáme způsoby, jak vodu lépe využít,“ potvrdil Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu. „Nabízí se například myšlenka Správy lázeňských parků využívat ve svých areálech – zahradnictví v Drahovicích, kompostárna ve Staré Roli – shromažďování dešťové vody ze střech, oba dva provozy mají poměrně vysoké nároky na vodu, a mohly by tak využít poměrně čistou vodu, která je jinak okapy a kanalizací odvedena do dešťové kanalizace,“ řekl.

Karlovarský magistrát se zabývá také myšlenkou na zadržení dešťové vody z ulic a veřejných ploch města. Tato voda je však hůře využitelná, protože může být často znečištěna potenciálně škodlivými látkami, jako jsou ropné látky a podobně. „Uvažujeme ale například o tom, zda lze některé zpevněné plochy upravit tak, aby umožňovaly vsakování dešťové vody. Máme také některé krajinné záměry, jako například lesopark s mokřadem v lokalitě Na Šlemu, kterými chceme nejen udržet vodu v krajině, ale také ji zpřístupnit pro rekreační nebo naučné účely,“ podotkl.

Sucho řeší také v Aši. „Čistíme a zprovozňujeme studny v přilehlých obcích. Případné omezení sekání trávy bude teprve diskutováno v nejbližší době v komisi životního prostředí,“ uvedl Milan Vrbata, mluvčí ašské radnice.

ODBORNÍCI BIJÍ NA POPLACH

A jak problém sucha v Karlovarském kraji vidí odborníci? „Na území kraje se s výjimkou vrchovin a hornatin ještě před několika dny již projevovalo mírné meteorologické sucho, podmíněné zejména nedostatkem atmosférických srážek. Na Karlovarsku se kvůli deficitu srážek místy projevovalo i sucho půdní, tedy nedostatek využitelné vody v půdní vrstvě. Extrémní problémy dosud nenastaly, především díky dešťům v minulých dnech. Musím ovšem podtrhnout slovo dosud. Nejsem v tomto ohledu optimistou,“ uvedl Tomáš Vylita, karlovarský hydrogeolog, odborník na podzemní vody.

Jak vysvětlil, nedostatek vody v krajině je způsobován především lidmi. „Naše hospodaření místy není snad ani hospodařením. Rozdíl ve způsobu orby, zastoupení pěstovaných plodin, výměře polí, využívání pesticidních a dalších chemických látek, protierozní ochraně půdy, zachovávání mokřadů apod. je neuvěřitelný jak při srovnání s nedávnou minulostí před rokem 1945, tak například se sousedním Německem či s Rakouskem. Chemické zatížení půd je obrovské, mimo jiné na ni reaguje i edafon, tedy půdní flóra a fauna. Zkuste třeba najít žížalu, která je pro dobrou infiltraci půdy velmi důležitá. Odvodnění některých částí krajiny tzv. melioračními zásahy je až děsivé,“ varuje odborník. Dodává, že problémem je i hospodaření v lesích včetně kůrovcové kalamity nebo vliv těžby nerostných surovin.

OHROŽENÍ PRAMENŮ?

Lázně jsou závislé na pramenech. Nehrozí, že o ně kraj v budoucnu kvůli suchu přijde? „Prameny minerálních vod obvykle nereagují na nedostatek atmosférických srážek okamžitě, ale až po několika letech, desetiletích a v případě hluboce zakotvených zřídelních struktur, jakou je například ta karlovarská, až po tisíciletích,“ vysvětlil Tomáš Vylita. „Na druhou stranu, i režim těchto zdrojů je ovlivňován stavem prostých podzemních vod. Velkou roli hrají prosté podzemní vody a stav jejich zásob a úroveň jejich hladiny pod povrchem zejména u kyselek, tedy minerálních vod obsahujících rozpuštěný oxid uhličitý,“ dodal.