Koronavirová pandemie je na ústupu, ale covid - 19 stále dokazuje, jak člověka může potrápit. I nadále totiž zatěžuje plíce. Známý karlovarský specialista, rentgenolog Pavel Bouška radí, že by se lidé, pokud mají problémy, neměli odbornému vyšetření vyhýbat. A nejde jen postcovidový syndrom.

Máte přehled, kolik pacientů podstoupilo na vašem oddělení od začátku pandemie rentgen plic?

První případy, tedy vlastně začátek pandemie je v naší republice datován k 1. březnu roku 2020. A od tohoto data do současnosti jsme provedli téměř celkem 19 330 rentgenových snímků plic. Samozřejmě, že ne všechna vyšetření se vztahovala k pandemii, ve statistice jsou zahrnuta i vyšetření předoperační, či s jinými diagnózami. Za poslední rok, tedy od loňského listopadu jsme provedli téměř 8 270 rentgenových (dále RTG) vyšetření plic a srdce.

Proč je důležité na rentgen jít? Co hrozí, pokud člověk nepůjde?

Prostý rentgenový snímek plic a srdce je levné a rychlé vyšetření, které dokáže odhalit nejen pneumonii (zápal plic - pozn. red.), bronchopneumonii a povšechnou fibrotizaci, hodně laicky řečeno jizevnatění plic, ale i tumory plicní nebo zvětšené hilové uzliny, tekutinu v dutině hrudní, kolaps plíce (pneumothorax - pozn. red.). Málokdo ví, že se dá odhalit i selhávání srdce nebo srdeční vada – shodou okolností se mi to minulý týden podařilo u osmiletého chlapce, měl mitrální stenozu, tedy zúžení dvojcípé chlopně.

Někdy se pacienti ihned domáhají „cétéčka“, tedy CT hrudníku, málokdo však ví, že jedno CT vyšetření odpovídá přibližně 400 RTG snímkům plic a srdce a jeden prostý snímek plic je dávka stejná, jakou člověk dostane při třídenním pobytu ve volné přírodě, třeba v lese, z přírodních zdrojů. Přitom takovéto vyšetření má velkou výtěžnost, záleží jen na tom, kdo se na snímek dívá a jak jej interpretuje.

Kdy poznáme, že bychom ho měli podstoupit?

Nejlepší je poslechnout svého ošetřujícího lékaře, ať už praktického nebo specialistu, který ví nejlépe, kdy je to vhodné, respektive nutné. Nicméně dobré je, od určitého věku, chodit jednou za rok na preventivní vyšetření, i když nemáme žádné potíže. Vždy rád říkám svým pacientům, když se omlouvají, že zbytečně obtěžovali, protože žádný nález nemají. Lepší je přijít desetkrát zdánlivě zbytečně, než jednou nepřijít a zadělat si tak na pořádný průšvih. Prevence je u nás stále podceňována.

Roste v poslední době počet zájemců o rentgen?

Vždy, když přijde podzim, počet RTG vyšetření plic narůstá. A nejinak je tomu i letos, napříč všemi věkovými kategoriemi. Důvodem je nejen covid - 19, ale i chřipka, případně bronchopneumonie.

Co člověk potřebuje pro to, aby mohl podstoupit rentgenové vyšetření?

K RTG vyšetření je vždy zapotřebí žádanka od indikujícího lékaře, který tím vlastně odpovídá za to, že snímkovaní není bezdůvodné. Navíc nám lékař napíše pracovní diagnózu, eventuálně stručně popíše stesky pacienta, výsledky jiných vyšetření.

Co vykazují plíce po covidu?

Jak jsem již výše uvedl, snímek plic je schopen odhalit fibrotizaci plicního parenchymu, což je zatím nejčastější projev takzvaného postcovidového syndromu. Pacient bývá unavený, neschopen většího fyzického výkonu.

Kolik pacientů, kteří přišli na RTG vyšetření, kvůli covidu prodělalo zápal plic?

Po vyhodnocení s kolegy na našem oddělení, kteří snímky plic popisují, a ze své vlastní zkušenosti se jedná řádově o 10 až 15 procent pacientů, jenž přišli s příslušnou diagnózou.

Měli jste pacienta, u něhož jste zaznamenali selhání plic?

Takzvané selhání plic je porucha funkce plicní. RTG není v tomto smyslu funkční metodou, k tomu slouží především laboratorní vyšetření a vyšetření na plicním oddělení. Při interpretaci, tedy popisu snímku plic můžeme předjímat, že by k takovému stavu, respektive procesu mohlo dojít a doporučíme pacientovi, respektive indikujícímu lékaři hospitalizaci nebo alespoň další vyšetření. Jeden takový případ jsem sám zaznamenal, pacientovi – byl to můj přítel – jsem doporučil okamžitě se přesunout do nemocnice a nechat se hospitalizovat. Tvrdošíjně odmítal, že to zvládne sám doma. Byl to pátek…a v sobotu již nebyl mezi námi…

Jaké jsou šance na vyléčení, pokud se tedy včas zjistí problém?

Počet případů onemocnění covid - 19 je k dnešnímu datu v našem státě něco přes 4,1 milionu a počet úmrtí asi 41 tisíc. Smrtnost (letalita = podíl zemřelých k celkovému počtu onemocnění covidem - pozn. red.) je tedy přibližně procento, jinými slovy – sázkaři okamžitě pochopí – onemocním-li chorobou covid-19, mám zhruba jednoprocentní „šanci“, že zemřu. Úmrtnost (mortalita = podíl zemřelých vzhledem k celkové populaci - pozn. red.) je proto cca 0,4 procenta. Opět jinými slovy, jsem-li zdráv, mám v tuto chvíli méně než půlprocentní pravděpodobnost, že zemřu na diagnózu covid - 19. Tato procenta ale rostou ve vyšších věkových kategoriích, a to již od 55 let věku, výrazně pak od 75 let.