Na rozpočet města a výhledy do budoucna se ptáme opozičního zastupitele a člena finančního výboru magistrátu Petra Kulhánka (KOA).

Karlovy Vary připravují rozpočet. Jak může krize ovlivnit městské finance a tvorbu rozpočtu?
Současná ekonomická recese ovlivňuje hospodaření města již v tomto roce a bude zásadně ovlivňovat také tvorbu rozpočtu pro rok příští. Na městských financích se nejvýznamněji podepisuje propadem daňových příjmů (u podílu daně fyzických a právnických osob). Problémem je, že již při přípravě rozpočtu pro rok 2009 byl odhad příjmů nadhodnocen, počítal se z predikce podle vývoje let předchozích a vývoj aktuálních problémů v ekonomice zde nebyl vůbec, nebo byl jen nedostatečně zohledněn. I přes mé opakované důrazné upozornění, že odhad příjmů je nereálný, nadhodnocený o 10 až patnáct procent, byl letošní rozpočet schválen v původním návrhu. Výsledkem je v současnosti i vedením města uznaný roční propad u těchto příjmů o 150 milionů.

Existují východiska?
Východiska k sestavení rozpočtu na rok příští a rozpočtový výhled na další léta již odraz recese respektují, mění to však zásadně původní předpoklady hospodaření města. Rozdíl u daňových příjmů mezi rozpočtovým výhledem při schvalování rozpočtu 2009 a tím nynějším je minus 180 milionů v roce 2010 a minus 200 milionů v každém roce 2011 a 2012. V tříletém výhledu se tak městská pokladna musí, společně s poklesem dalších příjmových položek, potýkat s výpadkem téměř 650 milionů, se kterými ještě před deseti měsíci počítala. Dopady jsou zřejmé - restrikce běžných výdajů i investic a čerpání rezerv, jejichž úroveň postupně klesá pod únosnou mez.

Jaký má město rozpočtový výhled do příštích let, pokud vezmeme v potaz, že si hodlá vzít krátkodobý úvěr na předfinancování schválených akcí z evropských dotací a zároveň musí splácet úvěr na halu?
Překlenovací úvěr na předfinancování akcí realizovaných za podpory EU rozpočtový výhled a ekonomiku města ovlivní jen krátkodobě a ve výsledku pouze minimálně. Výše úvěru odpovídá výši podpory z evropských fondů. To znamená, že město tento úvěr splatí právě z peněz, které po dokončení jednotlivých akcí obdrží z Bruselu. Ovšem pouze v případě, že administrace projektů bude bezchybná a uvažované náklady budou opravdu Evropskou komisí uznány. Nesmí se opakovat případ projektu Evropského lázeňství - Kultura 2000, kdy kvůli chybnému vedení projektu, jehož přínos karlovarskému lázeňství je mimochodem velmi sporný, musí Karlovy Vary část evropských prostředků vracet.
V ideálním případě by tak k tíži města šly jen úroky z překlenovacího úvěru, kolem patnácti milionů. Ani tato částka ovšem není zanedbatelná, a pokud by město hospodařilo ukázněně a racionálně v předchozích letech, mohlo na předfinancování použít peníze své a patnáct ušetřených milionů použít smysluplněji. Otázkou jinou je úvěrové zatížení, vzniklé strukturálně špatně připraveným financováním KV Areny, které bude negativně ovlivňovat městské finance mnoho dalších let a spolu s předpokládaným dotováním provozu haly tak bude znamenat významný hendikep při sestavování budoucích rozpočtů.

Zastupitele jste upozorňoval na nebezpečí, že město bude stárnout. Jaká jsou zde rizika?
Nejen dostatek prostředků na běžné a v nich zahrnuté mandatorní výdaje, ale také na investiční akce nutné k regeneraci jednotlivých oblastí života města. „Stárnutí“ města je důsledkem nedostatečné obnovy jeho infrastruktury. Každá součást infrastruktury - ulice, dopravní terminál, veřejné osvětlení, opěrné zdi, domy v majetku města, školy ad. - zaznamenává určité opotřebení, má omezenou životnost. Abychom dosáhli kontinuální údržby a obnovy všech součástí městské infrastruktury a drželi ji ve stejném, nezvyšujícím se „průměrném“ věku, potřebujeme na to jistou úroveň finančních prostředků. Pokud se možnosti města pohybují pod touto úrovní, obnova a údržba je nedostatečná, odsouváme ji nebo její části a průměrný věk infrastruktury roste, tedy město stárne.
Zcela jednoduchý příklad: dopravní podnik má autobusy. Pokud by neměl prostředky na to, vozový park pravidelně obnovovat a držet průměrný věk všech autobusů na úrovni třeba sedm let, budou starší autobusy jezdit déle, průměrné stáří vozového parku poroste, až z nich budou dvacetileté nepojízdné vraky a dopravní podnik skončí - nebude mít čím vozit.
Tak jak je nastaven rozpočtový výhled města v současné době, reálně může během několika let nastat situace, kdy nebude dostatek prostředků na rekonstrukci již dnes stěží průjezdných ulic, na všechny bortící se opěrné zdi, kdy bude třeba zavřít školu, protože na opravu nebude a další používání je nebezpečné, kdy ze stejného důvodu zavřeme most či lávku.
Odpovědná správa města navíc neznamená jen udržování a obnovu, ale také uspokojování rostoucích potřeb obyvatel. Domovy pro seniory, podpora rozvoje občanské vybavenosti, systematická podpora zájmových oblastí, kultury a sportu. K tomu všemu správce potřebuje peníze, jichž se bude při nastaveném trendu hospodaření dostávat stále méně. O stárnutí města můžeme uvažovat i v přeneseném slova smyslu. Pokud totiž nebudeme vytvářet takové podmínky, aby v Karlových Varech bylo příjemné žít, mladé lidi tu nic držet nebude. Zůstane střední a starší generace a … město bude pomalu stárnout.

Mohl byste vysvětlit, co jsou nadhodnocené příjmy rozpočtu a co to pro město znamená?
Nadhodnocené příjmy již letos způsobují dodatečné rozpočtové škrty a je nutná dodatečná podpora příjmové stránky z vedlejší hospodářské činnosti města, to vše v hodnotě 150 milionů. Je proto nezbytné ve schváleném rozpočtu vyčlenit akce a činnosti, které se buď neuskuteční vůbec, nebo se odsunou do budoucna.
Výhrady k celkové koncepci tvorby rozpočtu přetrvávají řadu let. Netýká se technického zpracování do podoby s konkrétními čísly. Ty už jen odráží politické zadání, které však z mého pohledu postrádá dlouhodobější promyšlenou vizi. Koncepce, která zjevně neexistuje, nebo ji alespoň nikdo nikde nepředstavil, by měla obsahovat reálné možnosti města, odstupňované priority a k nim navázané cíle s popsanými procesy věcné a časové realizace. Tvorba rozpočtu v případě Karlových Varů vychází zejména z hašení již neodkladných problémů a výběru investičních akcí pro daný rok, zpravidla už ovšem bez zřetelného výhledu a návaznosti pro roky nadcházející. A jsme zpět u absence pořadí priorit. Koukneme-li se do rozpočtového výhledu na investice, konkrétní obsah má v podstatě pouze rok 2010, léta 2011 a 2012 už obsahují jen dokončení rozpracovaných akcí z roku příštího, ale nic dalšího. Proto je často obsah rozpočtového výhledu vedením města zlehčován a proto se každá další verze výhledu značně liší od té předchozí. Právě toto však usvědčuje současnou městskou vládu z výše uvedené zásadní chyby - absence vize a cílů.

Jaké investice města by měly být podle vás prioritní?
Úvaha by měla vycházet ze žebříčku oblastí pro město nejdůležitějších a s nejvíce nedostatky, od kterého se odvíjí následná intenzita podpory - ano, opět stanovení priorit. Zatím nemám pocit, že by se tímto pořadím důležitosti současná koalice významněji zabývala, pokud jí křivdím, je výsledný žebříček značně odlišný od názoru mého:
Prioritou by mělo být lázeňství, cestovní ruch, kultura, to jsou pilíře jedinečnosti našeho města. Důležitá je dopravní infrastruktura, tedy systematická údržba a obnova ulic, zejména v lázeňském území, řešení dopravního režimu v lázeňském území, jednotný městský informační a navigační dopravní systém. Stěžejní je oblast občanského života, tedy podpora rozvoje občanské vybavenosti a infrastruktury, bytová politika a čisté a bezpečné město. Prioritní by měl být vyvážený sociální systém, mezigenerační solidarita a kooperace a komunikace s privátním sektorem. Úzký, ale transparentní kontakt s touto sférou nepřímo ovlivňuje podmínky k podnikání, tím i zaměstnanost a spokojenost zaměstnanců i zaměstnavatelů. Za důležitou považuji jednoduchou a transparentní veřejnou správu, precizní a odpovědné finanční řízení města.
Obecné vymezení priorit tak nepřímo napovídá, kam intenzivně upřít investiční úsilí: do rekonstrukce ulic v lázeňském území a v dalších částech města. Pozitivní je konečně spuštěná rekonstrukce Staré louky. Musíme investovat do turistické infrastruktury, do rekonstrukce škol, ta by měla být postupná a komplexní, nikoliv jen dílčí řešení havarijních stavů. Chybí nám dům pro seniory, to je dlouhodobě neřešená otázka naprostého nedostatku kapacit. Město by mělo investovat do akcí podpořených z evropských fondů a také do řady drobnějších investic z občanské infrastruktury, jejichž souhrnná hodnota není velká, ale významně ovlivňují běžný život, životní standard obyvatel a celkový dojem z prostředí, ve kterém bydlíme a žijeme.