Lidé spolu živě diskutují na sociálních sítích o pocitech, které zažívali. Někteří slyšeli i specifické dunění, které zemětřesné roje v západních Čechách doprovází. Pohyby půdy zaznamenali nejen lidé z Ašska, Skalné a Kraslicka, ale také na Sokolovsku. Jestli se budou otřesy opakovat, to ovšem nedokážou odborníci v tuto chvíli říct.

„Data z úterních otřesů jsme pečlivě analyzovali a musíme upřesnit, že síla nejsilnějšího záchvěvu před druhou hodinou odpolední měla sílu 3,1 magnituda a menší otřes kolem půl druhé měl magnitudo 3,0,“ řekla seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

Jak je možné, že se na internetu objevily informace zcela jiné?

„Jde o to, že údaje o zemětřesení, které mohli lidé na internetu spatřit ihned po otřesu a kde byla uvedena hodnota až 3,5 magnituda, pochází ze vzdálených seismických stanic v rámci celosvětové sítě, které zemětřesení vyhodnocují s určitými odchylkami. Jedině tehdy, až vyhodnotíme data z českých seismických stanic v rámci sítě Webnet, kterými je západočeská oblast protkána, získáme přesné informace o tom, jak silný jev nastal a přesně v jaké hloubce,“ vysvětlila seismoložka Jana Doubravová.

Úterní otřesy měly ohnisko 9,5 kilometru pod povrchem a záchvěvy se objevily severovýchodně od města Luby, ale stále na stejné zlomové ploše jako předešlá zemětřesení.

V kraji se otřesy půdy projevily i specifickým duněním.

„Zvukové efekty, které lidé často při zemětřesných rojích slyší, jsou způsobeny tím, že seismické vlny dosáhnou slyšitelné frekvence. To se poté projevuje jako hřmění nebo dunění,“ vysvětlil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Předpovědět, jestli se budou otřesy opakovat, není v tuto chvíli možné. „Zemětřesné roje jsou velmi specifický jev a přesně stanovit, jestli se bude zem otřásat, se nedá. Předpokládáme, že aktivita bude pokračovat, ale jak silné jevy budou, nevíme,“ dodala Jana Doubravová.