Jenom v samotném městě jsou opěrné zdi na osmdesáti kilometrech, dalších pětadvacet kilometrů zabírají zdi v lázeňských lesích. „Z toho jedna třetina je v havarijním stavu. Sanace zdí stojí miliony korun a ty už opravené je zase třeba udržovat. Proto nyní připravujeme pasport, abychom jejich stav důkladně zmapovali," vysvětlil náměstek primátora Petr Bursík. Město se snaží o získání dotací, které by umožnily rychlejší opravu popraskaných zdí, z nichž některé se dokonce už rozpadají. To ale není jednoduché. Dotace jsou totiž přidělovány pouze na opravu skalních masivů. V roce 2013 investovalo město do údržby opěrných zdí přes 13 milionů korun, o rok dříve přes deset milionů a v roce 2011 to bylo 15 milionů korun. To ale není jediný problém, s nímž se magistrát kvůli opěrkám potýká. V lázeňských lesích jsou zídky skládané nasucho, tedy bez použití tmelící hmoty. „A odborníci, kteří by je dokázali opravit, prostě nejsou. Chce to fortel a toto řemeslo jako kdyby vymřelo," vysvětlil náměstek Bursík. To potvrdil i ředitel lázeňských lesů Evžen Krejčí.

„Nikdo to neumí, protože od starých mistrů toto řemeslo současní zedníci nepřevzali. Havarijní stavy zdí teď řešíme sami. Je to finančně velmi náročné, zub času se nám podepsal na zdech zabírajících 7,8 kilometru. A nemáme zkušenosti s tím, jak dlouho vydrží. Některé z nich jsou vysoké přes dva metry. Musíme odborníky najít, stejně jako peníze," vysvětlil ředitel Krejčí. Suchým stěnám v lázeňských lesích nejvíce škodí přívalové deště.