„Rekonstrukce původních historických prostor proběhla na základě intenzivního studia dobových materiálů, nejnovějších kulturně-teoretických poznatků a soustředěné práce pečlivě vybraného týmu odborníků, absolventů předních českých uměleckých škol. Ti se podle své specializace pokusili zprostředkovat jiný, snad aktuálnější pohled na prezentaci interiéru raně barokní architektury,“ řekl o výstavě její kurátor a autor celého projektu Radek Wohlmuth.

Výsledkem jeho práce ve spolupráci s umělci je ojedinělá a časově omezená výstava, který čerpá z historie samotného Letohrádku. Umělci dostali za úkol vytvořit každý jednu místnost, která kdysi na hrádku opravdu byla, ale po svém. Hned první pokoj, Galerii předků, vytvořil Kryštof Kintera, je umístěna v přijímacím pokoji Ludvíka Viléma I. Na první pohled se zdá primitivní, a přesto je dokonale propracovaná. Memento mori, druhou místnost, vytvořil italský umělec Eugenio Percossi, jeho místnost má své ojedinělé kouzlo, kde tradiční motiv smrtelnosti demonstruje jasně čitelnými symboly. V Mementu mori má hlavní slovo lebka ve všech svých podobách. O Čínský salonek se postaral Patrik Hábl, který nutí diváka, aby se zastavil a meditoval nad jeho dílem.

Čtvrtý pokoj je zhmotněním legendy, která se na letohrádku prý opravdu stala. Šárka Koudelová se svým Barockjuwel in schwarz und rot. Tato místnost je shrnutím legendy o ostrovské kapli Panny Marie Einsiedelnské, kterou nechala v roce 1710 postavit Sibylla Augusta. Každý hrad i zámek mají svou legendu o tajemné komnatě. Tohoto fenoménu se zhostil Ondřej Basjuk se svou Ztracenou komnatou. Pohádkovou Komnatu skleněného prince nainstaloval Petr Nikl, který vytvořil dlouho ztracený světelný relikviář skleněného prince. V bývalé ložnici Francizsky Sibylly Augusty Bádenské je umístěn Geografický kabinet Jany Kasalové. Kabinet plný map odkazuje na historii letohrádku, ale i na předky místní paní. Posledním pokojem je netradiční Lovecký salonek Markéty Hlinovské. Při vstupu do osmého pokoje se návštěvník neocitne mezi trofejemi, ale v lesíku, kde je sám pozorován zvířaty.

„Letohrádek představuje specifický prostor, který má svá pozitiva i negativa. Nejedná se o klasickou galerii. Musí se citlivě vnímat jeho prostor. U projektu zůstali ti, co se nebáli a brali práci jako výzvu,“ řekla vedoucí galerie Letohrádek Zdeňka Bílková. Výstava potrvá až do 16. července, ale ještě před jejím koncem se uskuteční Jeden den v expozici, během kterého se návštěvníci dozvědí zajímavé informace a příběhy, zároveň se mohou těšit na setkání s tvůrci, performance výtvarníka Petra Nikla a workshop Jany Kasalové.

V neděli 18. června přímo v Letohrádku. Vstupné je 120 korun. Nenechte si ujít jedinečný zážitek.