Na sklonku loňského roku rada města Ostrova rozhodla o tom, že takzvaně vypíše výběrové řízení na post ředitele domu kultury. Po šestnácti letech dobré práce tak prakticky řekla tehdejšímu řediteli Marku Poledníčkovi, že jeho služby nechce a že si Ostrov zaslouží někoho lepšího. Pročetl jsem si usnesení z rady města za celý loňský rok a ani jednou jsem tam nenašel, že by členům rady, v čele s bakalářem Čekanem, něco na jeho práci vadilo. Jak jsem se dozvěděl, dostal prý za úkol vypracovat koncepci kultury v Ostrově. S tou páni konšelé nebyli spokojeni a ani její přepracovaná verze se jim nepozdávala. Dostal jsem jí k disposici a nezdála se mi špatná, ale přiznávám se – jsem asi takový odborník na kulturu, jako ostrovští radní. Chápu i postoj Poledníčka, že se do výběrového řízení nepřihlásil, hlavní podmínkou bylo totiž předložení koncepce kultury a jestli mu jí jednou pan starosta se svými kolegy hodil na hlavu, tak by asi těžko s tou samou koncepcí ono výběrové řízení vyhrál.

Co mě však nejprve dost překvapilo, bylo to, že rada města v úterý 13. března nového ředitele domu kultury nevybrala a prodloužila termín na nové přihlášky až do dubna. A pak jsem si vzpomněl s jakou urputností ostrovská koalice ČSSD, Zahrádkáři, pan Brodec a TOP09 (s podporou KSČM) prosazovala při schvalování rozpočtu města na letošní rok půl milionu pro soukromou firmu za vágní slib pořádání kulturních akcí v Ostrově. Vysvětlení mě tedy napadá jediné – ostrovská ČSSD začíná s postupnou privatizací veřejných služeb. Jak jinak si vykládat, že vyhodí úspěšného ředitele a finance na kulturu dohodí soukromé firmě. Že by to u kultury začínalo? Jen nechápu, proč to pan starosta Čekan neřekne otevřeně.