Rada města se usnesla, že nechá ve spolupráci s najatými právníky komplexně prověřit podanou žalobu a její možné právní, ekonomické či technické dopady, a to v případě různého vývoje i ukončení sporu. Toto nám díky jejímu podání bez náležité diskuse chybí a mnozí z nás proto pochopitelně odmítají bez potřebných informací o tak zásadní věci rozhodovat.

Nyní připravujeme okruhy možných otázek či problémů spojených s žalobou a soudním řízením.
Z mého pohledu nejde ve věci požadavku prověření žaloby o apriorní nechuť podávat jakoukoli ožehavou žalobu, pouze musíme pragmaticky zhodnotit pro a proti soudního sporu a potom se rozhodovat.

Můj osobní názor na věc je takový, že do sporu bych určitě šel. Při výhře, kterou pokládám za velmi pravděpodobnou, dostaneme město elegantním způsobem z půlmiliardového dluhu, budeme hospodařit s čistým štítem, vyrovnaným rozpočtem a budeme se moci věnovat opravám komunikací a chodníků, novým investicím do škol, domovů pro důchodce atd. Jinými slovy, nebude nás čekat nepříjemná a dlouhodobá škudlící reforma, podobná té, jakou nyní prožívá náš zadlužený stát. Přitom hala zde zůstává, ale bude se o ni starat ten, kdo na její stavbě nejvíce vydělal, což považuji za spravedlivé.

Město samozřejmě provoz haly podpoří, protože na tom má pochopitelný zájem, ale za podmínek výhodných pro všechny participující subjekty. Jsem totiž přesvědčen, že smluvní vztah je tehdy dobrý, když na něm vydělají obě (všechny) strany. Naopak za špatný považuji takovou smlouvu či obchod, který jednu stranu vynese do finančních oblak a z druhé udělá žebráka.⋌