Pandemie koronaviru je jen mírné varování, říká mikrobioložka

Jak z pohledu klinického mikrobiologa hodnotíte současnou pandemii koronaviru?

Obecně se dá říci, že evoluce v přírodě probíhá nepřetržitě, bez ohledu na potřeby a snahy člověka. Nový virus, koronavirus SARS-CoV-2, je výsledkem těchto vývojových změn navázaných na určité podmínky prostředí. Člověk se patogenním mikroorganismům brání imunitou, jednak vrozenou a jednak získanou právě proti konkrétnímu mikrobiálnímu původci nemoci, tedy i viru. Protože je tento virus svojí antigenní strukturou zcela nový, musí se lidský organismus tuto stránku imunity, takzvané specifické imunity, teprve naučit. K tomu je nutné setkání se s virem neboli promoření populace. Z tohoto hlediska se tedy v rámci přírody a infekčních nemocí neděje nic mimořádného. Bohužel žijeme v představě, že člověk může ovlivňovat vše kolem sebe ke svému prospěchu, že medicína dokáže nemožné a že je příroda na nás jako lidstvo krátká. Není to pravda. Příroda si vždy najde svoji cestu a tato pandemie je jen takové mírné varování, abychom si mnoho věcí uvědomili. Neznamená to ovšem, že bychom se s tím měli smířit. Existuje mnoho opatření, která jsou účinná a která jsou také dnes realizována, aby dopad pandemie byl co nejmírnější.

Jsou opravdu tak přísná opatření, jaká máme v republice, nutná?

Je otázkou, co znamená pojem nutná. Čím přísnější opatření jsou, tím je šíření virů v populaci omezenější. To zabrání onemocnění velkého počtu lidí najednou, dovolí zdravotnictví zvládnout péči o nemocné s těžkým průběhem. Ovšem tato opatření mají zásadní negativní vliv na fungování společnosti, ekonomiku, kulturu a další sféry. To nejdůležitější je najít rovnováhu mezi pozitivy a negativy zavedených opatření. I po pandemii musí lidé a společnost žít dál. Rozhodnout se správně je velmi obtížné.

Jaká ochranná opatření používáte vy osobně, abyste ochránila sebe i okolí?

Používám základní ochranná opatření. Nosím ústenku při kontaktu s jinými lidmi, omezuji nakupování na nejnutnější potraviny a potřeby, nechodím tam, kam nemusím, myji si ruce. Na druhou stranu ale posiluji svoji imunitu sportem, pobytem v přírodě, zdravou stravou a zachováním klidu v rámci možností.

Jaká je podle vás prognóza vývoje?

Odhadovat vývoj je velice těžké. Existují určité epidemiologické modely, které jsou prezentovány odborníky a mají racionální podklad. Virus zcela jistě nezmizí, lidstvo se s ním dříve nebo později vyrovná. Myslím, že se zařadí mezi jiné infekční nemoci, které známe už dlouho a které bereme jako nepříjemnou, ale reálnou součást našeho života.

Lze vůbec odhadnout, kdy v ČR, případně ve světě nastane zlom v šíření viru?

Na tuto otázku odpovědět neumím. Myslím, že všechny odhady jsou jen teoretické a bude zajímavé sledovat, kdo se ve svých odhadech bude nejméně odlišovat od reality.

Zdroj: archiv

Někteří odborníci tvrdí, že nejdůležitější je velký počet testovaných lidí na COVID – 19. Hodně testovaných poukazuje na fakt, že se na výsledky čeká více než týden, a i když se pak dozvědí, že jsou negativní, mohou virus obratem chytit, a pokud jsou bez příznaků, už se netestují a mohou virus dále šířit.

Testování velkého počtu lidí by bylo jistě vhodné zejména kvůli epidemiologickým postupům. Je tady ale několik faktů. Laboratoře mají omezenou kapacitu a to z různých důvodů. Proces laboratorního vyšetření není úplně jednoduchý. Skládá se z několika fází, kdy každá z nich trvá určitou dobu, vyžaduje přístrojové vybavení, diagnostické potřeby, jako komerční soupravy, specializovaný spotřební materiál apod. Pracuje se ve speciálním prostředí a ochranných pomůckách a za vysokého soustředění pracovníků. Počet vyšetřených vzorků není neomezený. Proto je velmi důležité vyšetření uvážlivě indikovat, tedy určit, kdo má být vyšetřen a kdo může případně počkat. Nejdůležitější je rychle stanovit přesnou diagnózu u pacientů s těžkým průběhem, u lidí, kteří by mohli z povahy své profese ohrozit mnoho dalších lidí, jako jsou například zdravotníci či sociální pracovníci, u pacientů, kteří jsou přijímáni k hospitalizaci pro jiná onemocnění apod. U nemocného člověka s mírným průběhem není informace o pozitivitě zásadní, pokud ovšem zůstane izolován v domácím ošetřování. Na výsledek může počkat i několik dní.

Po internetu se šíří různé návody, jak zjistit, že nemám koronavirus. Například, že pokud 10 až 15 vteřin dokážete zadržet dech a pak nekašlete, nákazu nemůžete mít. Co o takových návodech soudíte?

Po internetu se šíří mnoho nesmyslů. Je na každém, aby zvážil zdroj a ověřenost podobných informací.

Existuje vůbec něco, podle čeho lze nákazu jednoznačně rozpoznat?

Zda mám nebo nemám koronavirus SARS-CoV-2 je možné v současné době zjistit spolehlivě jen vyšetřením výtěru z nosohltanu přímým průkazem, tedy detekcí nukleové kyseliny viru v tomto vzorku. Průkaz protilátek takzvanými rychlými testy je velmi nespolehlivý, mohli bychom říci, že pouze orientační. Standardní testy pro průkaz protilátek zatím nejsou v rutinní diagnostice k dispozici. Ovšem v současné době, kdy se řeší akutní průběh pandemie, to nevadí. Zcela jistě budou k dispozici v blízké době, jejich význam je především v diagnostice onemocnění, které proběhlo dříve.

Na vašem pracovišti se zabýváte virem chřipky. Je možné srovnat ho s koronavirem, co se týče nebezpečnosti, smrtnosti a případně dalších aspektů?

Naše pracoviště není výzkumné, zabýváme se laboratorní diagnostikou infekčních onemocnění. Chřipku a další respirační viry vyšetřujeme u nemocných pacientů zcela běžně. Proti infekci virem chřipky existuje očkování, přesto je proočkovanost velice nízká. Chřipky se lidé nebojí, přestože to je velice závažné virové onemocnění, které každoročně způsobí úmrtí mnoha osob. V sezóně 2018/2019 zemřelo podle údajů Státního zdravotního ústavu na chřipku v ČR 191 osob. Virus SARS-CoV-2 je v mnoha ohledech jiný, ale zdá se, že pro populaci je největší rozdíl v tom, že to je něco nového a to vyvolává paniku.

Četla jsem názor, že v České republice může být dopad nákazy menší, protože tady probíhala ještě donedávna důsledná kalmetizace, tedy očkování proti TBC?

Očkování proti tuberkulóze ovlivňuje imunitní systém, to je fakt. Nakolik může příznivě ovlivňovat imunitu vůči jiným původcům, bude určitě předmětem výzkumu. Zatím to je pouze v rovině teorie a bude velmi zajímavé, jestli se potvrdí nebo ne.

Je vaše pracoviště zařazeno do zkoumání koronaviru nebo testování, či vyhodnocování testů?

Naše pracoviště provádí laboratorní testy na diagnostiku onemocnění COVID-19, molekulárně-genetické metody přímého průkazu i rychlé testy na průkaz protilátek. Diagnostiku provádíme z kapacitních důvodů především pro pacienty Fakultní nemocnice v Plzni a pro její potřeby.

Máte radu, jak se má laik vyznat v informacích odborníků i rádoby odborníků, které si mnohdy protiřečí?

V záplavě informací všeho druhu je velmi obtížné se vyznat a to se netýká pouze současné pandemie. Doporučení, které nikdy nezklame, je používat svůj rozum. Zhodnotit, kdo mi informaci podává, kde ji hledám. Věci jsou obvykle složitější, než se na první pohled zdá. Hledat a vidět souvislosti je obtížnější, ale určitě se to vyplatí. A také důvěřovat vlastním zkušenostem, na to by se nemělo zapomínat.

Na zámek Zelená Hora se po 30 letech vrátí Černí baroni