Ročně zde titul bakaláře získaly desítky policistů ze západních Čech. Akreditační komise má přitom podezření, že některým z nich stačilo, aby ve škole strávili zhruba dva týdny ročně.

Na nestandardní podmínky programu celoživotního vzdělávání upozornila předsedkyně Akreditační komise ČR Vladimíra Dvořáková. Podle ní v něm mohly získat bakalářský titul desítky policistů pouze za několik týdnů.

„Je možné, že se jedná pouze o výjimky, ale mám signály od důvěryhodných zdrojů. Tito lidé ale bohužel nechtějí vystoupit veřejně, všechno se tedy musí prověřit,“ uvádí Dvořáková. Zamlžené prostředí plzeňských práv tomu prý ale nasvědčuje. Když akreditační komise kontrolovala celoživotní vzdělávání v minulosti, dostala prý lživé podklady, jako například virtuální rozvrhy hodin.

Celoživotní vzdělávání tvoří jakési vzdělávací kurzy. Ročně za ně student zaplatí zhruba dvacet tisíc korun. Pokud se mu podaří úspěšně dokončit dva roky kurzů státní správy, může přejít do třetího ročníku bezplatného bakalářského studia a získat titul. Hlavním cílem celoživotního vzdělávání je umožnit studium zaměstnaným lidem, aby si doplnili kvalifikaci. V žádném případě by se ale nemělo odehrávat pouze jeden týden v semestru, pak formou samostudia a následně přejít rovnou ke státnicím a obhajobě bakalářské práce, jak se to mělo dít na plzeňských právech.

„Musí se hlavně zjistit, za jakých podmínek policisté do třetího ročníku přestupovali,“ upozorňuje Dvořáková. Žádná jasná pravidla totiž na fakultě stanovena nebyla. Kromě policistů absolvovali kurzy celoživotního vzdělávání také například celníci a hasiči.

Západočeské policejní ředitelství má s právnickou fakultou smlouvu o vzdělávání policistů. Podle ředitele západočeské policie Miroslava Maštery plnili policisté všechny podmínky této smlouvy. „Každým rokem od nás studovalo 20 až 30 policistů. Přednost měli ti, kteří potřebovali vyšší vzdělání ke svému služebnímu zařazení. Snažíme se ale studium umožnit každému, kdo o něj má zájem,“ říká Maštera. Spekulace o nezvykle výhodných podmínkách, ve kterých policisté studovali, Maštera komentovat nechce.

První dva roky studia, které se uskutečnilo právě v rámci programu celoživotního vzdělávání, navštěvují policisté školu ve svém volnu nebo si na studium musí brát dovolenou. Po přestupu do třetího ročníku bakalářského studia mají ze zákona nárok na studijní volno. Policisté si prý studium platí sami, ročně je vyjde zhruba na 20 tisíc korun.

Od policie ke konci roku do civilu odchází i bývalý náměstek policejního prezidenta, který vzdělávání policistů pomáhal domlouvat, Jan Brázda. Právě on patří mezi rychlostudenty, na plzeňských právech získal magisterský titul a doktorát zhruba za dva roky. Brání se, že mu škola uznala část studia ze školy SNB, kterou vystudoval před revolucí. Do civilu prý odchází z osobních důvodů.

Pověřený děkan právnické fakulty Jiří Pospíšil nechává provést kontrolu celoživotního vzdělávání. „Nevidím do toho a zatím o tom nic nevím, všechno ale prověříme,“ slíbil Pospíšil. Už v pátek 23. října začne na fakultě i kontrola Akreditační komise.

Na policisty, kteří získali podezřelým způsobem titul na plzeňských právech, se zaměří i ministr vnitra Martin Pecina. Včera to potvrdil v diskuzním pořadu televize Prima.

Systém celoživotního vzdělávání nabízejí i další univerzity v republice, je pouze na nich, jaká pravidla si stanoví. Například na právnické fakultě v Brně je ale výuka téměř totožná s výukou normálních studentů. V rámci kurzů musí účastníci nasbírat dostatečný počet kreditů, aby mohli přejít do třetího ročníku bakalářského studia, který poté mohou zakončit získáním titulu. Právě na právech v Plzni ale byl transparentní kreditní systém zavedený až jako reakce na aféry posledních dnů. Akademický senát fakulty jej odsouhlasil teprve před dvěma týdny, i přestože na ostatních fakultách Západočeské univerzity normálně fungoval už dříve.