„Některá prodáme a peníze pak použijeme na obnovu hradu," vysvětlil Pavel Palacký, majitel hradu. Umělci se zde letos sešli na týdenním sympoziu už pojedenácté a Petr Eschler doháněl, co mohl. „Přijel jsem až ve středu, vracel jsem se z Kanady. Mám proto méně času," hovořil, zatímco pod jeho rukama na nádvoří vznikala další socha. „Název? Ten zatím nemám. Možná Můj milý deníčku," smál se.

Řezbáři, malíři, kameníci a sochaři byli na Horním hradě všude. Jiří Trajer si vybral hradní síň, a děti tak mohly obdivovat jeho pohádkové bytosti. Dřevěného kuchyňského skřítka, strašidýlko a jiné. Sošky jsou barevné a podle Jiřího si tak děti mohou rozvíjet a dotvářet svou fantazii. Pohoda, stejně jako vůně dřeva byly na hradě cítit na každém kroku. Byla to zkrátka tichá blaženost.