Zaniknou tisíce pracovních míst, což může přinést drastický propad životní úrovně. A to se stane, nezačne-li se vláda problémy našich krajů vážně zabývat. Takto popisuje sokolovský senátor Miroslav Balatka důvod vzniku petice, která má na problémy upozornit vládu.

Petici upozorňující na alarmující stav uhelných regionů Karlovarského a Ústeckého kraje podporují všichni poslanci a senátoři z dotčených krajů, stejně jako i obě krajská zastupitelstva. Vláda tyto požadavky podle senátora i nadále ignoruje.

Ve Sněmovně se nyní připravuje novela zákona o emisních povolenkách. Bohužel v první předložené verzi, kterou poslanci obdrželi a která je nyní na stole, vláda a ministerstva při zpětném přerozdělování vybraných prostředků zcela opomíjí regiony, odkud tyto peníze pocházejí. A to i přes aktivitu, která v našich krajích dala dohromady všechny zákonodárce, a přestože pod peticí jsou už podepsány tisíce lidí.

„Je škoda, že i přes aktivitu poslanců vládních stran se v návrhu zákona požadavky petice nijak nepromítly,“ říká sokolovský senátor Miroslav Balatka (STAN) a pokračuje: „Ale nevzdávám se a trpělivě vysvětluji. Situaci, budoucnost, transformaci. Budeme spolupracovat s poslanci a senátory, kteří požadavky v petici podporují na pozměňovacích návrzích tak, aby novela aktivně řešila návrat peněz na financování regionálních problémů a projektů pro rozvoj potenciálu, který naše kraje v mnoha směrech mají.“

Již nyní patří Karlovarský kraj spolu s Ústeckým k nejhůře strukturálně postiženým oblastem České republiky. Směřuje do nich také nejméně prostředků z rozpočtu státu i z EU (kohezních) fondů. Tyto oblasti se dlouhodobě potýkají s nízkým výkonem lokální ekonomiky, nezaměstnaností, nízkými mzdami, vysokou ekologickou zátěží, nejvyšším počtem exekucí a dalšími problémy. To všechno způsobuje i setrvalý pokles počtu obyvatel, kteří se stěhují pryč. Karlovarský a Ústecký kraj jsou zároveň největšími plátci poplatků za emisní povolenky, díky koncentraci zpracovatelů hnědého uhlí. Tyto prostředky ale nejsou zpět investovány a mizí ve státním rozpočtu, aniž by se plně využívaly na pomoc v místech, odkud pocházejí.

„To je zřejmě i důvod toho, proč z těchto lokalit utíkají lidé a stěhují se jinam. Vláda by měla vrátit peníze do těchto postižených regionů,“ myslí si Pavel Stejskal ze Sokolova.

„Regiony severozápadních Čech se dlouhodobě potýkají s mnoha strukturálními, ekonomickými a sociálními problémy. Zatímco z uhelných regionů odtékají miliardy* na emisních povolenkách** a mizí ve státním rozpočtu, problémy narůstají. To bych rád změnil,“ vysvětluje senátor Balatka důvody, proč petice vznikla: „Uhelným regionům v Karlovarském a Ústeckém kraji v důsledku útlumu a ukončování těžby uhlí hrozí sociálně-ekonomický kolaps. Zaniknou tisíce pracovních míst, což může přinést drastický propad životní úrovně. A to se stane, nezačne-li se vláda problémy našich krajů vážně zabývat. Chceme tomu zabránit – a proto vznikla petice.“

Od února, kdy byla petice oficiálně představena na půdě Senátu, jí podepsalo už více než 4500 občanů. Počet podpisových míst v obou krajích už narostl na čtyřiačtyřicet. A navíc – což se stalo poprvé v historii – tato iniciativa získala podporu všech poslanců a senátorů Karlovarského a Ústeckého kraje. A to bez ohledu na stranickou příslušnost a napříč politickým spektrem.

„Nepotřebujeme další nefunkční koncepce, ani akční plány, které zůstávají jen na papíře,“ říká Balatka. „Požadujeme reálné kroky. Je třeba vytvořit transformační fond, který bude sloužit k financování strukturálních změn v Karlovarském a Ústeckém kraji, prioritně k tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst v Sokolovské a Mostecké hnědouhelné pánvi.“ Tento transformační fond by měl být naplněn právě finančními prostředky, které stát odčerpává formou prodeje emisních povolenek z území Karlovarského a Ústeckého kraje.

Senátní usnesení

Začátkem května 2019 bylo v Senátu schváleno usnesení k závěrům veřejného slyšení na téma „Situace ve strukturálně postižených regionech (SPR)“, a senátoři vyzvali vládu k odpovědnosti za řešení problémů v příhraničních regionech. Vláda by měla podle senátorů systematicky zvýhodňovat SPR proti ostatním regionům, více podporovat investice do inovativních projektů a tvorby kvalifikovaných pracovních míst v regionech, vybudovat kvalitní infrastrukturu a občanskou vybavenost, posilovat lidský, sociální, ekonomický a znalostní kapitál. Senátoři také pověřili předsedu Senátu, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády ČR Andreji Babišovi, ministryni financí ČR Aleně Schillerové, ministryni pro místní rozvoj ČR Kláře Dostálové, ministryni práce a sociálních věcí ČR Janě Maláčové a předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jeho prostřednictvím poslancům.

Dalším plánovaným krokem je příprava pozměňovacího návrhu zákona o emisních povolenkách a to tak, aby akcentoval problémy právě těch regionů, které jsou nejméně rozvinuté.

„Chceme také projednat petici „Peníze z emisních povolenek zpátky do regionů“ přímo v Senátu,“ dodává senátor Balatka „a k tomu potřebujeme nasbírat 10 tisíc podpisů.“

Hnutí DUHA navíc bojuje za navýšení těžebních poplatků a tvrdí, že na to firmy mají. "Zatímco se Češi dusí prachem z uhelných dolů, elektráren i domácích kotlů a naše země má jedny z nejvyšších emisí oxidu uhličitého na obyvatele v Evropě, odtékají desítky miliard za vytěžené uhlí do daňových rájů. Zatímco firmy Pavla Tykače vyplatily svému majiteli 22 miliard na dividendách, stát od něj získal na poplatcích 0,8 miliardy. Uhlí je potřeba co nejrychleji opustit, ale celé zbývající desetiletí se těžit bude a peníze jsou potřeba na pomoc krajům a obcím postižených těžbou uhlí, restrukturalizaci ekonomiky, vyčištění ovzduší a pomoc horníkům s novým uplatněním,” říká programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželuh.

Vysvětlivky:

*V letech 2019 – 2022 zaplatí jen těžební společnost Sokolovská uhelná do státního rozpočtu přes 8 miliard korun jen za emisní povolenky.

*Emisní povolenky jsou nástroj, jehož cílem je snižování emisí skleníkových plynů, k čemuž Českou republiku zavazuje dohoda přijata na úrovni Evropské unie. Pro svou činnost je musí nakupovat většina elektráren a průmyslových podniků, přičemž k nejvyššímu nákupu, a tudíž i odlivu finančních prostředků dochází v okresech, kde je zkoncentrovaná těžba a zpracování hnědého uhlí k energetickým účelům.

*Petici a petiční archy jsou dostupné online na webu www.miroslavbalatka.cz