„V roce 2011 jsme jich měli jedenáct. Nyní hrozí, že jich budeme mít osmatřicet,“ říká starosta Ostrova Jan Bureš. Město tak musí přijmout dalšího pracovníka, který se bude o osoby zbavené svéprávnosti starat. Z hlediska rozpočtu města to sice není nijak velká zátěž, neboť stát vyplácí úřadům paušální částku ve výši 29 000 korun za každého opatrovance, ale z hlediska práce úředníků je to zátěž obrovská.

„Není to jednoduchá práce. Zajišťujeme pro opatrovance prakticky vše, co se týká jejich života. Část z nich je sice v zařízeních, protože nejsou schopni samostatného života, ale i tak je to velká zátěž,“ říká veřejný opatrovník Eva Kalousová z ostrovské radnice.

Nejčastěji pomáhá v jednání s úřady, doprovází je k lékaři. „Těm, co žijí sami, tak jim musíme vyřídit nájemní smlouvy, zajistit dovoz obědů a mnoho dalšího. U jiných například řešíme exekuce a insolvence,“ pokračuje Eva Kalousová.

Ostrovská radnice, respektive opatrovník totiž spravuje také finance lidí zbavených svéprávnosti.

„Nejhorší je, že u každého jednání nebo třeba i lékařského vyšetření musíte být osobně. A to není jednoduché. Ke všemu musíte dávat za svěřenou osobu souhlas. Tak se pořád vypisují a podepisují papíry. Teď například řeším čtyři dědická řízení, jedno úmrtí opatrovance, kterým se navíc zabývá policie, a mnoho dalších věcí,“ uvádí opatrovnice, která se na posilu už velmi těší.

Důvod zvýšeného počtu opatrovanců vidí starosta Jan Bureš v rodině a soudech. V minulosti se údajně více zajímaly a snažily zainteresovat příbuzné a blízké osob zbavených svéprávnosti, aby se o ně staraly. „Nyní je většina případů předána do péče města, “ dodal starosta. jeho slova potvrzuje také opatrovnice, která se sice snaží blízkými a příbuznými jednat, ale většinou je to prý marné.