Na první pohled se zdá, že se zub dravé vody nejvíce podepsal na kupoli nad tryskajícím Vřídlem, které už před současnou odstávkou bylo obehnáno zábranami, aby návštěvníci k němu mohli pouze z uctivé vzdálenosti. Částečně zničené skleněné výplně i podlaha z mramorových desek názorně dokazují postupující devastaci objektu. Obraz zkázy se ale v plné nahotě naskytne až v suterénu kolonády. Popraskaný a prohnutý strop, podepřený 39 dřevěnými sloupy, zkorodovaná instalace a ve vzduchu pára a unikající kysličník uhličitý. Je to tady jako v pekle. Podle statika Petra Hampla i Milana Trnky, ředitele Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZ) , celou tuto tristní situaci zapříčinily chyby při stavbě kolonády. Agresivní voda začala do konstrukce zatékat a vzdušný válec pod výtryskem Vřídla nefungoval.

„A i přes částečné každoroční opravy se nezdařilo postupné destrukci zabránit. Sanovalo se to patnáct let a vydrželo to. Teď už ne, " vysvětlil ředitel Trnka. Jak je situace vážná, to dokazuje nově zbudovaná retenční nádrž na šedesát kubíků vody. A také havarijní plán, podle něhož mají zaměstnanci SPLZ půl hodiny na to, aby gejzír Vřídla, unikátní karlovarský přírodní úkaz, přesunuli jinam. Se zkušebními vrty se už začalo, ale jednu z variant, kde by mohlo Vřídlo tryskat, tedy na Divadelním náměstí, Český inspektorát lázní odmítl. Je tedy třeba hledat místo jiné. „Není možné Vřídlo uzavřít. Je to karlovarská rarita a návštěvníci města jej stále musí vidět tryskat. A my se musíme rozhodnout, zda kolonádu zbouráme, nebo ji opravíme. Já jsem pro demolici, není možné to tady pořád flikovat. Za pár let budeme ve stejné situaci," uvedl náměstek Čestmír Bruštík (ANO).

Také podle statika Petra Hampla je už současný stav některých konstrukcí neopravitelný.

„Je to horší než v roce 1998. Stav je havarijní, ale tentokrát neopravitelný tím způsobem, jako jsme to dělali v roce 1999 a 2000. Sanovat se to už nedá," uvedl Petr Hampl, který stav kolonády pravidelně kontroluje. Největší problém je podle něj v působení kysličníku uhličitého na betonové konstrukce. Zřejmě se při stavbě podcenily účinky plynu a konstrukce zdegradovala. Následně se narušily i kovové konstrukce.

I přesto zůstane Vřídlo i po odstávce pro návštěvníky otevřené, i když opět jen částečně.

Odstavena budou ale dvě uhnilá pítka, které už za tohoto stavu provozovat nelze. A místo pěti výtoků Vřídla budou puštěny jenom tři, pramen, který má 72 stupňů, 50 a 30 stupňů.

„Nechceme lázeňství v Karlových Varech negativně ovlivnit. Uděláme vše pro to, aby návštěvníci mohli Vřídlo obdivovat i nadále. Je to symbolika, že Vřídlo žije," zdůraznil ředitel Trnka.

Investice do vyvedení Vřídla na jiném místě je oproti opravám kupole kolonády zanedbatelná. Ta půjde do desítek milionů. A stejně tak finančně náročné by bylo zbourání kolonády a postavení nové. Podle náměstka Bruštíka by mohla být ze dřeva, které agresivitě vřídelní vody odolá, anebo z litiny. „Musíme na to najít peníze, Vřídlo je lákadlo pro návštěvníky z celé země i zahraničí," zdůraznil náměstek.

Než se radní rozhodnou, kterou z variant opravy Vřídelní kolonády zvolí, bude u fontány stále viset upozornění: Omlouváme se za dočasné omezení z důvodu nezbytného statického zajištění.