V symbióze s přírodou funguje provoz komínu Ostrovské teplárenské. Už sedmý rok tam žije pár sokolů, které opakovaně vyvádějí mladé, stejně jako letos. Vylíhli se 24. dubna a ornitologové už je opatřili kroužky. Právě díky ornitologům, ale i vedení společnosti, našli draví ptáci na komíně, který je 114 metrů vysoký, svůj skutečný domov. Navíc si jich v Ostrovské teplárenské váží natolik, že kvůli nim dokonce odložili i plánovanou přestavbu a pravidelnou opravu komína.

„Komín je vysoký 114 metrů, ale sokoli se uhnízdili o deset metrů níže na ochozu, kde je obslužná lávka. Mají tam budku, v níž hnízdí,“ říká šéf Ostrovské teplárenské Tibor Hrušovský.

Na letošek má přitom teplárna naplánovanou zásadní přestavbu komínu. „Máme v plánu jeho tradiční vnitřní opravu, ale vzhledem k tomu, že do něj už místo tří kotlů proudí jen jeden, budeme komín zužovat. Tato akce bude stát pět a půl milionu korun. Abychom sokolům zachovali klid, práce posouváme až na srpen,“ vysvětluje šéf teplárny.

Za to, že mají ostrovští sokoli na teplárenském komínu svou budku, kde mohou v relativním klidu vychovávat své mladé, může ostrovský ornitolog Vladimír Teplý. Ptáci jsou jeho velkým koníčkem. „Před lety jsem si všiml, že se sokoli na tom ochozu zastavují. S kolegy horolezci Vladimírem Pálešem a Lukášem Gebrlem jseme tam proto umístili budku. Dnes tam tak žijí už sedmou sezónu, jde o stabilní pár. Letos mají čtyři mladé, vloni jich měli také tolik. Nejběžněji mívají dvě. Čím jsou rodiče starší, mohou mít více mláďat. Ta čtyři jsou v podstatě stropem. Ne všechna ptáčata přežijí, vloni to byla jen dvě,“ vypráví ornitolog s tím, že až mladí opustí hnízdo, rodiče se na komín vracejí jen přenocovat, protože většinu času stráví ve volném terénu.

Podle Teplého není usazování sokolů na vysokých komínech nijak mimořádné. „Dříve hnízdili ve skalách, jenomže tam nemají klid už jen kvůli lidem, nebo dravcům. V posledních letech se tak stalo trendem, že obsazují právě komíny. Díky tomu se rapidně zvýšila jejich populace,“ konstatuje Vladimír Teplý. Velké snížení počtu sokolů bylo podle něho v 60. letech minulého století celosvětové. „Hlavní příčinou bylo používání pesticidu DDT, který se v těchto predátorech kumuloval a snižoval jejich plodnost. Po zákazu používat DDT a s pomocí záchranných programů – vypouštění, odchovaných mláďat do volné přírody, se k nám sokol začal vracet na konci 80. let z Německa. Před sedmi lety žilo v České republice podle něho asi 80 párů těchto dravých ptáků, dnes je to už kolem 130.

Letošní mladí ostrovští sokoli už dostali kroužky na nožky. O to se tradičně postaral ornitolog Václav Beran, který kroužkuje sokoly v celé republice. „Kroužkování není nutné, ale díky němu máme představu, jak a kde ptáci žijí,“ říká ostrovský ornitolog.

Jak připomíná, starý sokolí pár z Ostrova se před lety nejdříve pokoušel neúspěšně zahnízdit na vhodných skalních útvarech. „Ptáci jsou v době hnízdění rušeni lidskou činností. Dalším důvodem je i predace výrem velkým, který obývá shodná místa jako sokol. Tato naše největší sova dokáže ulovit nejen mláďata sokola, ale i sedící dospělou samici na hnízdě. Po takto zmařeném hnízdění se sokoli potulovali po okolí, než si vyhlédli teplárenský komín,“ uzavírá Vladimír Teplý.