Začínají na Zelený čtvrtek v poledne a poté večer. V pátek jdou třikrát a v sobotu ráno končí. Poté koledují. Na Velikonoční pondělí totiž odpočívají. Řehtačky nahrazují zapovězený zvuk zvonů a zvonků, které odletěly do Říma.

Tuto tradici udržují v Šabině desítky let jako jediní široko daleko.

Některé z řehtaček jsou opravdovými unikáty, které pečlivě obec uchovává. Některé zas nově vyrobené, ale podle starých tradic.

„Řehtačku jsme vyráběli doma s tátou,“ říká Vojta Pisár, který byl letos popáté.

Další z kluků Jiří Žofčín říká, že chodí s řehtačkou zhruba osm let a svůj nástroj podědil po starších kolednících, kteří chodili Šabinou v minulosti.

Martin Hejlek, Aleš Lenomar, Dominik Sarkány, Václav Šmejkal a Jan Márton mají své řehtačky přímo z obecního úřadu, který tyto skvosty uchovává a stará se o ně. Benjamínci v této partě byli letos potřetí, jejich zkušenější parťáci posedmé.

Křesťanskou tradici nezastavil ani totalitní režim. Některé z nástrojů jsou opravdovými unikáty, které používali jejich dědové či pradědové. V obci dokonce plánovali sehnat šikovného truhláře a třeba nějaké další řehtačky přidělat. Chodí zásadně chlapci.

„V pondělí doma odpočíváme, bolí nás nohy z chození po vsi,“ směje se jeden z koledníků. Důležité je prý i počasí, které jim letos vyšlo na jedničku.