Na semináři pořádaném Nadací Partnerství a Paktem starostů a primátorů v Karlových Varech proto zástupci dvou desítek obcí probírali možnosti, jak tyto problematické situace zatěžující zdraví obyvatel i obecní rozpočet lépe zdolávat. K nejčastějším návrhům patřil návrat zeleně a vodních prvků do krajiny i měst, práce s dešťovou vodou, snižování množství zpevněných povrchů i technická opatření na budovách jako stínění či pasivní chlazení.

„Průměrná roční teplota se obecně v České republice od roku 1961 zvýšila o 2 °C a nejvíce se to projevuje v měsících prosinec, leden, červenec a srpen. Loňský rok byl na Karlovarsku oproti průměru z let 1991 až 2020 spíše teplejší a co se týče úhrnu srážek spíše sušší. Do budoucna můžeme počítat s navýšením počtu tropických dnů s teplotami nad 30 °C, prodlužováním období bez dešťů, častějšími bouřkami, prudkými lijáky, krupobitím či přírodními požáry,“ vysvětluje expert na adaptace na změny klimatu Martin Ander z Nadace Partnerství.

Důsledky těchto změn region a jeho obyvatelé pociťují již dnes. V červenci loňského roku byl podle Českého hydrometeorologického ústavu téměř na všech řekách v kraji průtok označen za sucho. Období bez srážek se podepisuje na žloutnutí trávníků, usychání vzrostlých stromů a předčasném opadávání jejich listů. Sucho v krajině ovlivňuje množství zemědělské úrody, výskyt škůdců v lesích či erozi půdy. Vlny veder mohou dopadat na zdraví obyvatel, zejména seniorů a dlouhodobě nemocných, zatěžují domácnosti i obecní rozpočet vyššími náklady na chlazení. Přívalové srážky zase působí škody na majetku a infrastruktuře, přetěžují splaškovou kanalizaci a čistírny odpadních vod či splachují bahno z polí do obcí.

„Stále častěji se s kolegy shodujeme na tom, že odolná krajina i města se v budoucnu neobejdou bez dostatečného množství zeleně a vodních prvků, které přirozeně chladí své okolí. V zástavbě je potřeba pracovat na zlepšení hospodaření s dešťovou vodou, tak abychom ji zasákli v místě spadu a nenechali odtékat pryč kanalizací. Nutností bude snižovat počty zpevněných povrchů, jako je beton či asfalt, které se přehřívají, a nahrazovat je travnatými plochami, uvádí Martin Ander. Podle něho by se už při zadávání nových projektů či rekonstrukcí měly objevit požadavky například na akumulační nádrže na dešťovou vodu, vegetací porostlé střechy či fasády či parkoviště umožňující vsak dešťové vody.

U budov pak odborníci doporučují vsadit na světlé povrchy, které oproti tmavým méně hromadí teplo, či umístit na střechu fotovoltaiku. Panely totiž dopadající sluneční energii využijí k výrobě elektřiny a jejich povrchová teplota je nižší než teplota běžné střechy. Ke stínění je vhodné využít vnější žaluzie, slunolamy, markýzy a ponechat v okolí domu vzrostlé stromy. „Určitě se vyplatí investovat do zateplení či výměny oken. U novostaveb zase do nízkoenergetického standardu, pasivního chlazení a větrání či spořičů pitné vody, dodává Martin Čech, specialista na zelené stavění a správce administrativního areálu Otevřená zahrada v Brně. Seminář uspořádala Nadace Partnerství ve spolupráci s Paktem starostů a primátorů a Ministerstvem životního prostředí ČR.