Pohlédnout do tváří Braunových soch umístěných na dotek je možné ve dne i v noci či dokonce za bouřky. To vše umožňuje speciální a jedinečná scénická světelná instalace. Návštěvník si na ovladači u vchodu navolí, jakou chce atmosféru, a pak se mezi sochami ocitne například uprostřed letní bouřky se světelnými a zvukovými efekty. Scénickou instalaci navozující při prohlídce soch různou atmosféru pomocí světel a zvuků připravili studenti z plzeňské Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara.

Všech 28 soch bylo po požáru v roce 1976 převezeno do lapidária kláštera v Kladrubech. Zámek od války do požáru sloužil jako dětský domov. Braunovy sochy se z Kladrub do Valče vrátily po 43 letech, a jde o jeden z největších souborů známého barokního sochaře inspirovaný areálem v Kuksu.

Více o jednotlivých sochách najdete ZDE>>>

V lapidáriu je možno vidět nejen sochy, jejichž kopie jsou k vidění v zámeckém parku (Dídó, Chronos a Selené, Chronos a Éós, Olympos, Silénos, Satyr, Pan, Dionýsos, Atys a Ia, Hermés a Afrodita, Meleagros a Atalanta, Afrodita, Deméter, Áres, Hérakles, David – s nově domodelovanou hlavou, a nakonec již zmíněná socha hraběte Šporka), ale také ty, jejichž kopie byly z parku odcizeny v letech 2003–2004 (Marnivost, Lstivost, Skromnost, Filozofie, Básnictví, Polyhymnia a sousoší Dionýsos a Persefona). Jako úplná novinka pro ty, kteří znají jen stávající kopie soch v parku, jsou sochy Závist, Věrnost, Perseus a Andromeda, Obětování Ifigenie. Od nich se kopie do parku nikdy nedělaly. Zdroj: zamek-valec.cz