Trojnásobný nárůst výjezdů k nebožtíkům potvrzuje majitel pohřební služby v kraji Václav Václavík. „Před covidem jsme měli okolo pětadvaceti výjezdů do měsíce. Teď je to přes sedmdesát. Nezastavíme se, telefony zvoní pořád,“ vypočítává

Pohřební služby operují v širokém okruhu klientů. „Ač se to nezdá, pohřební služby jsou v první linii. Jezdíme do nemocnic, do sociálních ústavů, kde řádí covid, a také do rodin, kde se na nákazu umírá,“ popisuje předseda Asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl.

Pracovníci v pohřebnictví se musí sami chránit před nákazou a zároveň udržovat bezinfekční provoz. „Máme ochranné obleky, samozřejmostí jsou rukavice, které se neustále svlékají a mění. A samozřejmě respirátory. Nákaza se našim pracovníkům vyhnula,“ popisuje Václavík. Standartní výbavou provozů jsou také dezinfekční lampy, pravidelná desinfekce ozonem a také dezinfekce v místech zemřelých. Náklady na hygienické zajištění provozů jdou podle Jaroslava Mangla i do stovek tisíc korun. Oproti zdravotnickým provozům nemají pohřební služby nárok na proplácení ze strany pojišťoven.

Nakažený bezdomovec byl pro Kraslice a jeho lidi problémem
Ve městech tiše tiká bomba. Není kam s bezdomovci nakaženými covidem

Podle provozovatelů pohřebních služeb v Karlovarském kraji, ale stát ani města důležitost pohřebnictví jako odvětví nedoceňují. „Jsme OSVČ, takže se na nás pohlíží jako na podnikatele, kteří se mají zařídit nějak sami. Měli jsme žádosti na městech o ochranné pomůcky, ale spíš to bylo hlavně na nás. Vrcholem byl balík desinfekce, který jsme dostali až letos. Byla už prošlá,“ popisuje provozovatelka pohřební služby, která si přála zůstat v anonymitě. „Přitom pokud dojde k nákaze v pohřebních službách a masivnější karanténě pracovníků, tak kdo tu práci bude dělat. Postará se stát, zatížení hasiči nebo se budou vynášet mrtví za dveře jako při morových epidemiích ve středověku a svážet se naráz v noci,“ nebere si servítky provozovatelka.

Její názor není ojedinělý. Potvrzuje ho i Jaroslav Mangl za celou asociaci. „Pohřebnictví není pro stát zajímavé. Probudila ho až neschopnost ostravského regionu samostatně řešit situaci plného krematoria a tím to také skončilo. Některé pohřební služby dostaly přes krizové štáby vše potřebné, některé vůbec nic. Chaos. Jako asociace vystavujeme státu známku pět, slovy nekompetentní řešit krizové situace,“ nešetří kritikou. Podle provozovatelů krajských pohřebních služeb by měla být pandemie impulsem i pro dovybavení městských pohřebišť další infrastrukturou. Na řadě hřbitovů se totiž zrušily márnice, kam bylo možné v případě přetlaku na kapacity pohřebních služeb dávat těla nebožtíků.

Ilustrační foto.
Ostrovské gymnázium pořádá kurzy na přijímačky on-line, je o ně velký zájem

Pohřebné zvyklosti se nezměnily

Zatím ale v kraji pohřební služby s kapacitou chladících boxů spíše stačí. „Pomáhá tomu že naprostá většina, více než osmdesát procent všech pohřbů probíhá žehem,“ vysvětluje Václav Václavík. Pohřby do země, které jsou časově i technicky náročnější, jsou dlouhodobě na ústupu. „Republikově během covidu stouply kremace přibližně o patnáct procent. Nicméně krajově to může vypadat jinak,“ doplňuje předseda pohřebnické asociace Jaroslav Mangl. Průběh pandemie na samotné způsoby pohřbů vliv nemá, podle Mangla nic nedovoluje zacházet s těly méně pečlivě nebo urychlovat způsob poslední cesty i v případě žehu v krematoriu. “I přes nouzový stav platí zákon o pohřebnictví, který jasně nařizuje, že zemřelá osoba musí být vydezinfikována, umyta, oblečena, nalíčena a uložena do rakve k pohřbení,” vysvětluje Mangl. "Kdo to nedělal, tak porušil zákon a nejspíše okradl pozůstalé tím, že si za službu nechal zaplatit,” uzavírá předseda Mangl.