"Porcelánka je opravdu největším naším strašákem. Vadí nám hlavně kvůli bezpečí. Areál je rozdělen na dvě části silnicí, každá má jiného vlastníka. Silnice je přitom jedinou přístupovou komunikací do Jakubova, každý musí kolem porcelánky projít nebo projet," vysvětluje starosta Vojkovic, pod něž Jakubov spadá.

Smutná historie areálu se začala přepisovat v roce 1997, kdy se v porcelánce chystaly velké oslavy u příležitosti 100. výročí od založení podniku. Nakonec místo oslavy ale přišla tryzna, protože týden před výročím tehdejší vlastníci oznámili, že se provoz ukončuje.

"Od té doby se výroba už neobnovila. Následně se závod rozdělil na několik částí, zůstaly jen dvě hlavní, v té první se od té doby střídají vlastníci. Druhý majitel zůstává stejný," pokračuje starosta. Právě ta první, kde se nacházejí i bývalé pece, je ve velmi špatném stavu a demolice je tak neodvratná. Může za to střídání majitelů. "Poslední změna vlastníků se uskutečnila vloni na podzim. Koupil to nějaký muž z Ukrajiny, který říká, že se sem nemůže dostat kvůli pandemii. Jakmile to covidová situace podle něho dovolí, nastíní nám prý svou představu, co bude s objektem dělat," říká vojkovický starosta.

První vlastník po roce 1997 chtěl bývalou porcelánku využít jako sklady, druhý tam chtěl rozjet výrobu bez bližší specifikace, ten předposlední ji pak chtěl přestavět na truhlárnu s ubytovnou. Laxní ve svých záměrech je ovšem také vlastník druhé části. Podle Garaje není však její stav až tak vážný. "Objekty naštěstí nejsou vysoké, takže nehrozí zřícení," dodává starosta Vojkovic.