Možná se prý něco začne dít, až místní rašelina začne hořet, tak jako v Hřensku. Rolavská vrchoviště mají pod sebou až 75 procent rašeliny. Ta, když je suchá, může velmi snadno vzplanout. Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř do nekonečna. Nebo alespoň do vyčerpání paliva, a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem.

"V národním parku je rašelina až na 75 procentech území. Má rozlohu 840 hektarů a pokud vypukne požár, polovina parku bude pryč. Nenávratně ztraceny tak budou i zásoby vody. Vegetace za 10 až 15 let doroste, ale voda už se do krajiny nevrátí. Při požáru může rašelina klesnout o desítky centimetrů, ale i o několik metrů. Nenávratně pryč tak bude akumulace a zadržování vody v krajině. Zmizí i tucet unikátních přírodnin, které nenajdete jinde v ČR ani Evropě," říká Rudolf Kovařík z občanského sdružení ekologů Rosnatka.

Lékařská ordinace. Ilustrační foto
Přijmeme lékaře. Ihned. Kraj chystá i katalog benefitů

Zároveň tvrdí, že turisté katastrofě hodně napomáhají. "Pokud teď vyrazím do parku, najdu určitě deset až dvanáct ohnišť. A to v té nejpřísnější zóně ochrany přírody. Některé lidi najdu přímo jak sedí u ohýnku. Argumentují tím, že tam před dvaceti, třiceti lety žádné zákazy neplatily. Anebo tím, že neviděli cedule. Další se ohánějí svými právy, ale povinnosti neznají. Někteří jsou agresivní. Zažil jsem už i zlomený nos. Je také třeba říci, že 70 procent návštěvníků vrchovišť přijde a odejde aniž by po nich zůstal jediný papírek," konstatuje Kovařík.

Do parku chodí na kontroly ekologičtí dobrovolníci z Rosnatky nebo horská služba. Ve svém volném čase tam vyrážejí starosta Přebuzi nebo šéf životního prostředí z Kraslic. Jsou to srdcaři, kterým není osud zdejší přírody lhostejný," tvrdí Kovařík.

Ty, co rozdělávají ohně v Rolavských vrchovištích, neodradí ani vysoké pokuty, které jdou do desítek tisíc. Dobrovolníci nalezená ohniště likvidují a zem se snaží vrátit do původního stavu. Pokud tam totiž ohniště nechají, rozdělá tam oheň automaticky sto dalších lidí. Kovařík by spolu s ostatními uvítal režim jaký platí v ostatních přírodních parcích v republice. "Zdejší kout ale nikoho nezajímá. Nejsme holt Šumava, Černé jezero, Beskydy, Krkonoše nebo právě Hřensko a další. Až bude mít zdejší krajina jejich punc, pak se možná začne něco dít," dodává.

Značka už na chodníku nestojí.
"Páni inženýři" ve Školní ulici už značku z prostředku chodníku odstranili

Přitom zhruba před pětadvaceti lety nebylo na tomto místě živáčka. Dnes je spíše vzácností, když v národním parku nejsou turisté či mládež pořádající mejdany. Může za to i betonové monstrum bývalé továrny Sauersack a selfíčkáři, kteří se u něj zvěčňují. Objev a zvýšenou návštěvnost tohoto záhadného místa mají na svědomí sociální sítě a zasloužil se o to i seriál Rapl. Právě sem umístil scény z jednoho dílu režisér Jan Pachl. Záběry, kdy z betonové nádrže s vodou vystupuje torzo mrtvé ženy přivázané ke kůlu, umocnily tajemno tohoto místa a přilákaly další zvědavce. Na své si v lokalitě přijdou hlavně milovníci industriální turistiky i vojenské historie.

Rašelina má vysoký obsah uhlíku a za nízké vlhkosti dobře hoří. Jakmile je zapálena v přítomnosti zdroje tepla doutná. Tyto doutnající požáry mohou hořet velmi dlouhou dobu, měsíce až roky, a šířit se v podzemí ve vrstvě rašeliny. Požáry obrovských ploch rašeliny ve světě se objevují jako globální hrozba s významnými hospodářskými, sociálními a ekologickými dopady.