Už potřetí patří Smetanovy sady před karlovarskými Alžbětinými lázněmi milovníkům vína. Od pátku do soboty 20. srpna se tu totiž koná už 3. ročník Karlovarského festivalu vína, na nějž se sjeli vinaři z celé republiky. I když se Karlovy Vary konečně dočkaly vydatnějšího deště, návštěvníky to neodradilo a i Karlovaráci tak potvrzují, že mají víno rádi. "Navštívila jsem všechny ročníky. Ochutnám víno po troškách v jednotlivých stáncích. Nejvíce mi asi chutná Hibernal. Je to spíše polosuchá odrůda, která má specifickou vůni. Zkrátka krásně voní," vysvětlovala Karlovaračka Stáňa, která právě koštovala víno z Vinařství Mikulášek, jež se nachází v obci Vičice v Ústeckém kraji mezi Žatcem a Kadaní. Někdejší starou a zanedbanou vinici zde znovu postavili na nohy původem Karlovaráci, bratři Mikuláškovi a jejich otec.

"Koupili jsme ji v roce 2012 a letos tak slavíme první velké jubileum. První rok, tedy v roce 2013, jsme měli 2 tisíce lahví, vloni to bylo už 23 tisíc. Letošek bude bohužel kvůli velkému suchu ovšem mnohem slabší. Očekáváme jen takových 15 tisíc lahví. Už první rok jsme ale slavili úspěch. Zkusili jsme štěstí a přihlásili se do Salónu vín, národní soutěže, a obsadili třetí místo. Teď už sklízíme samé zlato," říká s úsměvem mladší z bratrů Jakub, který přijel vinařství Mikulášek do Karlových Varů reprezentovat.

Přiznává, že práce na vinici je velmi náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Víno je totiž dost závislé na počasí, které v poslední době ukazuje mnohé stinné stránky. Nejde jen o nedostatek srážek, ale třeba i kroupy nebo silné pozdní mrazíky. "Pracuji třináct i čtrnáct hodin denně. Je to dřina, ale mě to baví. Každý rok se člověk na vinici něco naučí, učí se od přírody a přitom neví, co od ní právě může čekat. Člověk nesmí hned věšet hlavu, když přijdou mrazy nebo kroupy a on tak přijde třeba o deset procent úrody. Musí si říci, že to ještě není tak špatné. Letošní rok je ale opravdu tragický a pokles vidím tak o polovinu oproti loňsku. Těch srážek bylo enormně málo a víno to už nedožene. To třeba loňské léto bylo sice hodně deštivé a nebylo takové teplo. Počasí ale v září i v říjnu nebývale přálo, a tak byl loňský rok nakonec velice vydařený," konstatuje vinař.

Na zchátralé vinici, kterou museli po svém nástupu celou omladit, pracovali nejdříve jen Mikuláškové, kteří k sobě až v roce 2015 přibrali čtvrtého člověka do týmu. "O vinici se staráme my čtyři. Pouze na takzvané zelené práce, které bývají na jaře a zkraje léta a trvají tři měsíce, si najímáme brigádníky. Specializujeme se na novošlechtěné odrůdy, některé jsou staré maximálně 70 let. Jde o vína křížená s americkými odrůdami, které jsou mnohem odolnější plísním. Naší novinkou jsou i frizzante vína nebo pet - nat. Jde o přírodně kvašená vína a předchůdce šampaňského. Také jsme se pustili do výroby stylu portského, kam místo slivovice přidáváme vínovici. V naší nabídce máme i jablečné mošty," prozrazuje Karlovarák, který si ještě před 15 lety rozhodně nemyslel, že opustí lázeňské město, odstěhuje se na venkov, kde bude pečovat o vinici a stane se odborníkem na víno.

Víno Mikulášek zájemci v běžných obchodech nenajdou. Problém je v tom, že milovníci vína dají raději přednost známým značkám. "V Ústeckém kraji jsme se dokonce dostali na plochu jednoho hypermarketu, ale lidé nás nekupovali. V Karlovarském kraji fungujeme tak hlavně formou objednávek, jsme na sociálních sítích. V Karlových Varech nás lidé seženou jedině paradoxně ne ve vinotéce, ale v pivotéce Beer a láska na Moskevské ulici, kde mají v nabídce celý náš sortiment. Před rokem jsme kvůli covidu zavedli i e-shop. Na vinici pak děláme během roku pravidelně několik akcí - v květnu jde o Probouzení vinic, v červenci pořádáme Vinné trhy. Sezónu pak zakončujeme říjnovým vinobraním," uzavírá vinař.