U řady rodičů ministerská opatření a vyvolala obavy, že v kolektivech bude docházet k separaci dětí a šikaně, které se nebudou testovat a vztahují se na ně přísnější podmínky.

Od 1. září čeká děti klasická prezenční výuka. Provázet ji budou hygienická a protiepidemická opatření, která se zatím příliš neliší od režimu před prázdninami. Školy dostaly také nepovinná doporučení, která mají bezinfekčnost provozů ještě více zabezpečit. Hodnotí je spíše smířlivě. „Děti se vrací ze zahraničí a riziko je po prázdninách určitě větší. Myslím si, že je lepší být na začátku přísnější, pokud to bude znamenat, že školy budou moci normálně fungovat. To je naše největší přání, chodit do školy. A myslím, že rodiče to vnímají podobně,“ říká Eva Doušová, ředitelka ZŠ Dukelských hrdinů v Karlových Varech. Komplikace s nařízeními neočekává ani Monika Preňková, ředitelka ZŠ Úsovice. „Ministerstvo se tentokrát poučilo a popsalo pokyny srozumitelně, v podstatě tam není nic, na co bychom už nebyli zvyklí z minulých měsíců, nebo museli narychlo shánět, zařizovat,“ hodnotí ředitelka.

Tisková konference k 55. MFF Karlovy Vary.
První pokladny festivalu se před Thermalem otevřou už ve čtvrtek

Důraz se klade především na zaručení bezinfekčnosti školáků. I proto musí každý podstoupit trojitý neinvazivní samotest ve dnech 1. až 9. září. Rodiče mohou testování odmítnout, pak ale musí děti připravit na ztížený režim. Zatímco negativně testované děti budou moci ve třídách být bez roušek a chránit si nos a ústa pouze ve vnitřních prostorách, ty netestované ji neodloží ani ve třídě. Školy také musí dohlídnout, že se budou samostatně stravovat. Omezení vpadnou i do výuky. „Tyto děti nesmí zpívat ve výuce, protože je to z epidemického hlediska rizikové,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Vyloučené budou i z tělocviku ve vnitřních prostorách.

Řada rodičů to silně kritizuje, považuje to za diskriminaci, která může děti psychicky zasáhnout. „Mně se z toho udělalo špatně. To budou děti stát někde na hanbě, dáme je do oslovských lavic nebo rovnou na hrách,“ nebere si servítky maminka třeťáka Anežka Bezvodová. Toto opatření je plánované pouze do 10. září, aby podchytilo možné nákazy z letních dovolených. Ministerstvo ale nevyloučilo, že by mohlo pokračovat i nadále, pokud se epidemiologická situace zhorší. Přestože dětí, jejichž rodiče se staví negativně proti očkování i testování, je podle učitelů minimum, připravují se některé školy i na možnost, že budou řešit častěji šikanu než v minulosti. „Bohužel dětské kolektivy dokáží být kruté a dítě, které jediné sedí ve třídě s rouškou na obličeji může být cílem posměchu,“ obává se Iva Šípová, ředitelka ZŠ J.A.Komenského v Chodově. Ostrakizování dětí nevylučuje ani dětský psycholog Václav Mertin. „Tentokrát záleží hlavně na dospělých, kteří musí zvážit, jaké rozhodnutí je nejlepší,“ říká. Možná šikana straší zejména rodiče prvňáčků. „S testováním nesouhlasím a nelíbí se mi, že nás do toho tlačí i za cenu, že se dítě vyloučí z nového kolektivu hned 1. září. Je to velký nátlak, v podstatě vydírání přes děti,“ kritizuje Monika Kotlánová.

Lidé se s policisty a také preventisty mohou setkat ve vodáckých kempech či rekreačních střediscích.
Nepijte na vodě, radí policie a rozdává nealko

Protiepidemická opatření a trochu větší důraz na hygienickou disciplínu bude tvořit další větší rozdíl při přestupu z předškolní do školní výuky. Podle Václava Mertina ale nemusí mít rodiče prvňáčků strach, že by si děti zvykaly hůře, než jejich vrstevníci před dvěma lety. „Děti v mnoha ohledech změny zvládají leckdy lépe než dospělí. To, že musí mít ve společných prostorách roušku a chodit na testy bude jen další změna, kterých jich čeká při přechodu z mateřské školy na základní školu spousta,“ myslí si odborník na dětskou psychiku.

Samotné školy doufají, že školní rok 2021/2022 bude i přes svůj ostřejší rok klidný. Připravují se ale preventivně na možnost, že se k distanční výuce znovu vrátí. Svorně ale hlásí, že to bude lepší, než rok předchozí. „Jsme připravení na všechno, posunuli jsme se dál. Jsme lépe vybaveni technikou a pro děti už byla ke konci distanční výuka rutinou, na kterou si zvykly,“ potvrzuje Monika Preňková, ředitelka ZŠ Úsovice. Menší optimismus vládne u plánování harmonogramu školního roku. „Já budu učitele trošku zrazovat od velkého plánování a budu je nabádat, abychom v plánování třeba škol v přírodě, výletů, exkurzí byli spíše opatrnější,“ říká Iva Šípová, ředitelka ZŠ J.A.Komenského v Chodově. Větší plány nedělá ani ZŠ Dukelských hrdinů v Karlových Varech. „Nám v minulém roce vybouchla škola v přírodě, opakovaně. Takže teď jsme přistoupili například k tomu, že lyžařský výcvik nebude pobytový, ale budeme do středisek dojíždět. Celkově jsme v plánování opatrní,“ dodává Eva Doušová.

Dětí se nakazily tisíce
Od března 2020 je součástí statistiky nakažených v Karlovarském kraji také téměř 4,5 tisíce dětí ve věku od 0 do 14 let. To tvoří téměř 10 procent ze všech nakažených v kraji. Tato věková skupina je početnější než skupina mladých ve věku 15 až 24 let. A to téměř o půl tisíce. Dětí se nakazilo v kraji čtyřikrát více, než lidí ve věkové skupině 85 plus. Počty nakažených u dětí jsou téměř srovnatelné s počty nakažených ve věku 65-74 let. (/Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR)